Francie otevírá školy a restaurace. V Izraeli přibývá nakažených, země zvažuje návrat restrikcí

Nahrávám video

Obyvatelé některých zemí Evropské unie se dočkali dalšího rozvolňování přísných opatření zavedených v souvislosti s šířením koronaviru. Ve Francii se otevírají školy a v omezeném režimu i restaurace a bary. Preventivní opatření uvolňuje už delší dobu také Izrael, kde však v poslední době opět roste počet nově nakažených.

  • Země Evropské unie dále rozvolňují svá opatření.
  • Ve Francii se otevřely školy a v omezeném režimu i restaurace a bary.
  • Ve Španělsku přibyla v květnu po vlně propouštění vyvolané koronavirovou krizí poprvé nová pracovní místa.
  • V Izraeli a v Íránu v poslední době roste počet nově nakažených.
  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

V Izraeli je kvůli novým případům koronaviru v karanténě přibližně deset tisíc učitelů a žáků. Jenom v úterý do ní muselo odejít 3700 lidí. Náměstek generálního ředitele z ministerstva zdravotnictví Itamar Grotto řekl, že jakmile denní přírůstek nových případů přesáhne stovku, obnoví restrikce.

V pondělí zaznamenali v Izraeli 97 nových nakažených. Grotto upozornil, že před čtrnácti dny přibývalo denně dvanáct až dvacet případů. Na nové nakažené se přichází díky navýšenému testování. „Je to také zneklidňující v tom smyslu, že je to plošné, je to na více místech Izraele, není to jedno ohnisko,“ doplnil zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Některé školy už podle něj opět zavřely. „V médiích kolují zatím nepotvrzené náznaky, že ministerstvo zdravotnictví bude v nejbližší době navrhovat zpětnou uzávěru všech středních škol a škol, které odpovídají českým základním školám druhého stupně, a to do konce židovského roku, tedy do září,“ dodal zpravodaj.

Izrael v minulých týdnech uvolňoval protipandemická opatření, otevřely se restaurace, synagogy, veřejná doprava i školy, i když s povinnými rozestupy a povinným nošením roušek.

Druhým dnem za sebou ohlásil nové tři tisíce infikovaných Írán. Údaje o tak vysokém počtu nově infikovaných naposledy přicházely v březnu. Tamní ministr zdravotnictví Saíd Namakí si znovu stěžoval, že někteří občané nedodržují doporučení. Írán zahájil uvolňování v polovině dubna. Nejnižší statistické údaje byly ohlášeny 2. května a od té doby se čísla znovu postupně zvyšují.

Nahrávám video

Francie otevírá školy a částečně restaurace

Francouzský premiér Édouard Philippe minulý týden oznámil, že boj proti koronaviru postupuje úspěšněji, než vláda ještě v březnu očekávala. Jak tehdy uvedl, díky příznivým číslům může země vstoupit do druhé fáze uvolňování restrikcí.

Počínaje úterkem tak začínají v omezeném režimu opět fungovat bary a restaurace. Pařížská radnice zatím povolila jen předzahrádky, interiéry kaváren a restaurací zůstanou zákazníkům uzavřeny do 22. června.

Urychlila se také obnova výuky na základních a středních školách a lidé už mohou v rámci země cestovat na delší vzdálenosti než 100 kilometrů od domova. Pařížské parky se otevřely s předstihem již v sobotu.

Nahrávám video

Tvrdě dopadla pandemie i na nejrůznější kulturní akce a výstavy. Například velkolepá výstava renesančního umělce Raffaela Santiho v Římě musela své brány uzavřít jen tři dny poté, co je otevřela. Její kurátoři ale dokázali udržet pohromadě všech 120 děl, a výstava tak mohla v úterý opět otevřít. K vidění bude do 30. srpna.

Italové také kvůli doznívající koronavirové epidemii nezvykle tiše oslavili státní svátek, kterým si každoročně připomínají vznik republiky po druhé světové válce. Namísto tradiční vojenské přehlídky, která byla kvůli nákaze zrušena, prezident Sergio Mattarella a premiér Giuseppe Conte společně položili věnce u památníku v centru Říma. V metropoli se konala i protivládní demonstrace pravicových stran, jejíž účastníci ovšem podle italských médií porušili pravidla pro veřejné shromažďování.

Ve Španělsku přibyla nová pracovní místa

Ve Španělsku přibyla v květnu po vlně propouštění vyvolané koronavirovou krizí poprvé nová pracovní místa. Díky postupnému uvolňování protiepidemických opatření jich ekonomika vytvořila 97 462. V porovnání s loňským květnem je ale celkový počet pracovních míst v zemi o 885 985 menší.

Jen ve druhé polovině března v zemi zaniklo 900 tisíc pracovních pozic. Většina nových míst vznikla v zemědělství, na stavbách a ve službách, které byly v květnu alespoň částečně schopné obnovit činnost. Tvorba pracovních míst v průmyslu stagnovala. 

Madridský region čelí stížnosti za špatné kroky v pandemii

Španělská asociace na ochranu práv důchodců poslala k soudu vedení madridského regionu. To podle ní nepřijalo v nynější pandemii dostatečná opatření a způsobilo tak, že oblast registruje nejvíce úmrtí s koronavirem v zemi. Podle asociace připadá z celkového počtu úmrtí s covidem-19 ve Španělsku asi 70 procent na domovy pro seniory. Ministerstvo zdravotnictví však takovou statistiku nezveřejnilo.

Stížnost konkrétně směřuje na předsedkyni vlády madridského autonomního regionu Isabelu Díazovou Ayusovou a dva členy jejího kabinetu. Viní je mimo jiné z toho, že nezajistili dostatečné zdravotnické služby v domovech pro seniory. Podle obvinění mělo mimo jiné vedení regionu najmout více zdravotníků a zajistit převoz nakažených z domovů pro seniory do soukromých nemocnic.

WHO: Brazílie je daleko od stabilizace epidemie

Brazílie, která je po USA druhou zemí nejvíce zasaženou koronavirem co do počtu nakažených, oznámila za poslední den na 11 600 nově potvrzených případů, což je o téměř pět tisíc méně než o den dříve. Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně upozornila, že Brazílie je ještě „daleko od stabilizování epidemie“. Podobně naléhavá je podle WHO situace dál také v Peru, Mexiku nebo Chile.

Ve Velké Británii zemřelo během pandemie o 62 tisíc lidí více, než bylo během stejného období v průměru obvyklé v uplynulých pěti letech. Oznámil to podle agentury Reuters statistický úřad ONS. Podle epidemiologů jde o nejlepší ukazatel skutečného počtu obětí nákazy, kterých země do pondělí potvrdila necelých 40 tisíc, což je i tak druhý nejvyšší počet na světě po USA. 

V USA za posledních 24 hodin přibylo více než 20 tisíc nakažených a 743 úmrtí s koronavirem. V obou případech jde o mírný nárůst oproti předchozímu dni. Celkově už úřady zaznamenaly 1 809 109 infikovaných, z nichž 105 099 po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 zemřelo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na americkou Univerzitu Johnse Hopkinse. 

Ekonomika Spojených států by mohla pociťovat negativní dopady nynější koronavirové krize zhruba jedno desetiletí. Vyplývá to z prognóz Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Úřad předpokládá, že koronavirus v letech 2020 až 2030 připraví USA o ekonomickou produkci v hodnotě 7,9 bilionu dolarů (190 bilionů korun) po očištění od inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.