Česko by mělo zorganizovat další konferenci o kybernetické bezpečnosti, řekl premiér Andrej Babiš po jednání s estonským předsedou vlády Jürim Ratasem. Jeho zemi považuje za lídra v dané oblasti, od kterého by se Česko, podobně jako například od Izraele, mohlo inspirovat. V Praze se konference o kyberbezpečnosti konala i minulý rok. Zúčastnili se jí například ministr obrany Lubomír Metnar, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun nebo bývalý ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil.
Babiš uvedl, že Estonsko je lídrem v digitalizaci, a vyjádřil zájem o posílení spolupráce. S Ratasem jednal kromě technologických témat hlavně o čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie, který bude věnován rozpočtu evropského bloku na období 2021–2027.
Babiš očekává náročnou diskusi a je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti chce Česko zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy.
Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by i kvůli britskému odchodu z Unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu a rovněž redukovat peníze určené na kohezi.
Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř čtyřicet miliard eur (skoro bilion korun).
Babiš: Česko podporuje postoj EU k protiruským sankcím
Předseda české vlády Ratasovi poděkoval za to, že v prosinci navštívil české vojenské letce, kteří od září do prosince loňského roku působili v Estonsku na letecké základně Ämari.
Původně tak měli premiéři učinit společně, Babiš ale cestu odložil kvůli tragickému střeleckému incidentu v Ostravě. Podle ministerstva obrany se uvažuje, že by se česká letecká mise mohla znovu uskutečnit v roce 2022.
Babiš uvedl, že bilaterální vztahy obou zemí jsou na velmi dobré úrovni, Česko a Estonsko podle něj v mnohém zastávají totožné postoje. Ratasovi také sdělil, že plně podporuje společnou evropskou pozici k hospodářským sankcím vůči Rusku.
Státníci také jednali o možném rozšíření EU o další země a Babiš zopakoval přání, aby se Unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.
