Dublin IV staví jih proti východu Evropské unie. Říká, jak rozdělovat uprchlíky či slučovat rodiny

Nahrávám video

Evropskou unii rozhádala smlouva s nenápadným názvem Dublin IV. Jako sporný se jeví především princip přerozdělování azylantů. Podle návrhu by se měli automaticky přesouvat z členských států zavalených žádostmi o azyl do těch, kde jsou kapacity na jejich vyřizování volnější. Ty však o ničem takovém nechtějí ani slyšet. Najít cestu ven ze zablokované situace se v úterý ministrům vnitra členských zemí EU nepodařilo.

Dublin IV se objevil jako reakce Evropské komise na situaci z podzimu 2015, kdy do Řecka přišly v krátké době statisíce lidí prchajících před válkou nebo diktaturou. Tamní azylový systém nebyl na takový nápor připraven, a proto zkolaboval. Davy lidí se vydaly pěšky po Evropě a situace se vymkla kontrole.

Podle tehdy i dnes platných unijních pravidel známých jako Dublin III (třetí verze dohod podepsaných v irském Dublinu v roce 1990) měly všechny členské státy vracet žadatele zpátky do Řecka. To mělo jejich žádosti vyřizovat, protože jeho hranice překročili při vstupu do EU jako první.

Odvoz stovek tisíc lidí do kolabujícího Řecka by však hrozil humanitární katastrofou. Německá vláda se proto rozhodla porušit platná pravidla a přijmout lidi, kteří byli na cestě balkánskými a středoevropskými zeměmi.

Nahrávám video

Takhle to dál nejde. Ale jak jinak?

Evropská komise ve snaze krizovou situaci řešit přišla se dvěma návrhy. Akutní krizi měl vyřešit jednorázový přesun 160 tisíc azylantů z Řecka a Itálie do dalších zemí EU. Dlouhodobé zlepšení schopnosti Unie reagovat na silné migrační proudy pak měla přinést reforma systému Dublin III, který se ukázal jako nefunkční v době krize. V květnu 2016 přišla proto s návrhem nazvaným Dublin IV.

Hlavní novinkou je zavedení pojmu „nepřiměřený počet žádostí o azyl“. Předpokládá, že pokud se v nějaké členské zemi sejde nepřiměřeně mnoho žadatelů vzhledem k její rozloze a ekonomické síle, automaticky se začnou přemisťovat do ostatních členských států v takovém počtu, aby se množství žádostí v postižené členské zemi vrátilo na přiměřenou úroveň. 

Odpor proti přemisťování zabil celou reformu

Systém automatického přemisťování azylantů obsažený v Dublinu IV vyděsil především vlády středoevropských zemí, které se proti němu ostře postavily. Odmítají se podřídit povinnosti automaticky přijímat běžence v době krize, a fakticky se tak vzdát pravomoci kontrolovat příchod cizinců do vlastní země. Tvrdí, že je třeba soustředit se hlavně na to, aby lidé do Itálie nebo Řecka vůbec nepřicházeli. 

To se však i přes posílení dohledu nad Středomořím nedaří a především do Itálie stále připlouvají migranti toužící po bezpečném a materiálně zajištěném životě v Evropě. Je jich sice mnohem méně než v krizovém roce 2015, Itálie je však branou do Evropy dlouhodobě a příchozí se v ní hromadí. Nová italská vláda považuje tuto situaci za velmi problematickou a silně tlačí na její urychlené řešení.

Reforma azylového systému je tak zablokovaná. Státy, které jsou plné uprchlíků, ji požadují. Naopak státy, kde je uprchlíků málo, ji odmítají. Pod stůl tím padají i další návrhy Dublinu IV.

Ty řeší hlavně jasnější právní povinnosti žadatelů o azyl. Především zavádí povinnost zůstat v členském státě odpovědném za jejich žádost a zeměpisná omezení poskytování hmotných dávek v případě přijetí. Počítá také s přiměřenými důsledky pro žadatele při neplnění podmínek.

Update dublinského systému zavádí také větší záruky pro nezletilé bez doprovodu a rozšiřuje definici rodinných příslušníků. Cílem této části reformy je umožnit hladší spojování rodin uprchlíků.

Nahrávám video

Ministři EU se na reformě azylů neshodli

„Mám pochybnosti, že se dnes dostaneme ke kompromisu. Určitě bude do Velikonoc. Akorát nevím, kterého roku,“ poznamenal na úvod úterní ministerské schůzky matador vyjednávání, lucemburský ministr vnitra Jean Asselborn. Shrnul tak pocit marnosti, který azylovou reformu čím dál častěji provází.

Přesto o úterním jednání vyjádřil pozitivní slova komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Výsledek prý totiž umožní premiérům přijmout „odvážné rozhodnutí“. „Nesmíme zapomenout, že předchozí reforma (azylových pravidel EU) trvala osm let. Teď jsme rozhodnuti zvládnout to rychleji,“ podotkl Avramopulos. Upozornil, že situace na migračních trasách ve Středomoří je dál „křehká“, i když tlak je nyní výrazně menší než před dvěma lety.

Panuje podle něj shoda, že reforma je potřeba. Komisař ale před novináři odmítl pohled některých členských zemí, že pokud k ní rychle nedojde, skončí jednostrannými rozhodnutími zemí o obnovení hraničních kontrol poměrně rychle i volný pohyb osob uvnitř Unie.

„Migrace je tím základním třecím kamenem, na kterém se země nejsou schopny dohodnout,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Dolanský, který jednání sledoval přímo v Lucemburku. Český ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (nestr. za ANO) novinářům řekl, že počet zemí, které mohou přijetí pro ně nepřijatelné reformy zablokovat, se zvyšuje.

„Nejsme osamoceni jako před lety, že sami bojujeme proti kvótám a povinnému automatismu,“ uvedl. Nevyloučil, že by po volbách do europarlamentu v roce 2019 nynější návrh mohl úplně spadnout pod stůl.

Dalším pokusem vyřešit otázku migrace bude summit EU v červnu. Šéfové států a vlád osmadvacítky tam nejspíš budou chtít, aby se věc pokusila uzavřít nastupují předsednická země po Bulharsku, tedy Rakousko.

Rakouská vláda Sebastiana Kurze je vůči kvótám také skeptická a její postoj v pohledu na migraci se v mnoha ohledech blíží pozici středoevropských států ze skupiny V4, připomněl  informovaný rakouský diplomat. Platí však podle něj také, že předsednická země musí hrát ve vyjednáváních členských zemí roli „rozhodčího“ a neprosazovat své vlastní postoje na úkor jiných pohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 4 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.