Desítky tisíc mladých Palestinců z východního Jeruzaléma mohou získat izraelské občanství

Až dvacet tisíc mladých Palestinců z Východního Jeruzaléma bude mít možnost požádat o izraelské občanství, informoval izraelský deník Haarec. Podle něj to vyplývá z pokynů, které muselo vydat izraelské ministerstvo vnitra na základě soudní žádosti. Ročně by tak o občanství mohlo požádat až sedm tisíc Palestinců. Zájem o izraelské doklady mezi palestinskými obyvateli východní části města narůstá.

Stávající procedura nutná k získání izraelského občanství je velmi zdlouhavá a často končila zamítnutím. Žádosti se vyřizovaly podle pátého článku zákona o občanství. Zájemci podle něj musejí dokázat, že žijí v Jeruzalémě a nemají nemovitost na palestinských územích.

Žadatelé musejí rovněž projít testem z hebrejštiny a složit přísahu loajality Izraeli. Důvodem k zamítnutí mohlo být podezření, že se chce žadatel usadit v jiném městě, a také bezpečnostní nespolehlivost. Dosud izraelské úřady až polovinu žádostí zamítly, kvůli zdlouhavému procesu od žádosti často ustoupili nakonec i žadatelé.

Nyní bez jazykových testů a přísahy

O občanství lze nově požádat podle dodatku 4a k zákonu o občanství. Umožňuje urychlené vyřízení pro žadatele ve věku od 18 do 21 let, kteří v Izraeli žijí a narodili se tam nebo tam žijí souvisle nejméně pět let a nemají občanství jiné země.

Ministerstvo vnitra Izraele nemůže žádosti zamítnout s výjimkou trestného činu, za který byl žadatel odsouzen na nejméně pět let do vězení. Tento článek nepožaduje složení testu z hebrejštiny ani složení věrnostní přísahy.

S trvalým pobytem bez izraelského pasu

Ve Východním Jeruzalémě žije 330 tisíc Palestinců a 90 procent z nich nemá izraelské občanství. Když v roce 1967 Izrael tuto část města obsadil, dostali tamní Palestinci právo k trvalému pobytu, což jim umožňuje účastnit se místních voleb a být zařazen do programu státního pojištění, což zahrnuje i sociální dávky.

Na druhou stranu ale tito palestinští občané nemohou volit v parlamentních volbách a nemají izraelské pasy. Povolení k trvalému pobytu lze odebrat snadněji než klasické občanství.

Palestincům na okupovaných územích vydávalo své občanství Jordánsko, ale v roce 1988 tuto praxi ukončilo. Tisíce Palestinců narozených ve východním Jeruzalémě jsou teď bez občanství a podle soudního výroku mají právo požádat o ně Izrael v urychlené proceduře.

Jordánské doklady negarantují žádná práva

Soudci se domnívají, že ministerstvo vnitra bude chtít nadále považovat tyto Palestince za jordánské občany, protože mají jakýsi druh jordánských pasů. Odborníci ale upozorňují, že jde o doklady bez státem přidělených čísel, takže majitelům negarantují žádná práva. V Jordánsku tito Palestinci mohou pobývat nejdéle tři měsíce a nemohou tam pracovat.

Haarec upozornil, že uplatnění zrychlené procedury vydávání občanství se může týkat i dalších mladých lidí narozených v Izraeli, například potomků Palestinců, kteří spolupracovali s izraelskou bezpečností a dostali pobytové právo. Zahrnuty by mohly být také děti zahraničních dělníků, kteří mohou v Izraeli pobývat a nepočítá se s jejich deportací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...