Česká republika nezastaví deportace Afghánců, sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu přitom pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ řekl vicepremiér. Jeho spolustraník a šéf resortu zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu v reakci na dění v Afghánistánu svolal krizový štáb ministerstva.
„Česká republika ke všem žádostem o azyl přistupuje individuálně, pečlivě zkoumá důvody pro případné udělení nebo neudělení,“ napsal Hamáček serveru iDnes.cz v reakci na dotaz, zda Česko přistoupí k podobnému kroku jako některé evropské země.
Server uvedl, že podle údajů ministerstva vnitra za prvních šest letošních měsíců požádalo v České republice o mezinárodní ochranu 262 cizinců, nejčastěji Ukrajinci. Od Afghánců úřad registroval pět žádostí. V zařízeních pro zajištění cizinců, ve kterých migranti čekají na rozhodnutí o azylu, předání do jiných členských států EU nebo na vyhoštění, je v současné době podle mluvčí cizinecké policie Renaty Grecmanové 34 občanů Afghánistánu.
Ve středu Německo oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.
Kulhánek na sobotu svolal krizový štáb
Ministr zahraničí Kulhánek na sobotu svolal krizový štáb resortu, který bude řešit praktické kroky k ochraně zaměstnanců ambasády v afghánském Kábulu a spolupracovníků České republiky.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že vzhledem k situaci a přísným bezpečnostním opatřením nemůže sdělovat podrobnosti o dalším působení českého velvyslanectví v Kábulu. „Nicméně ujišťujeme, že jak bezpečnost zaměstnanců naší ambasády, tak našich spolupracovníků je pro nás na prvním místě,“ uvedl resort.
Pomoc tlumočníkům
Ministerstvo obrany vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc. Primárně budou spolupracovníkům české armády nabídnuty peníze, vyloučeno není ani jejich přemístění do Česka.
Vybraní Afghánci, kteří českým vojákům pomáhali v „nejaktuálnějším období“, budou přímo kontaktováni v nejbližší době, sdělila ve čtvrtek Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ministerstvo zahraničí je připraveno udělit české ambasádě v Kábulu výjimku, aby mohla zajistit potřebná víza. Podle informací ČTK by se pomoc měla týkat asi dvou desítek tlumočníků.
Vliv v Afghánistánu rozšiřuje Taliban
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se v poslední době významně zhoršuje. Po stažení koaličních vojsk povstalecké hnutí Taliban dobylo řadu správních center a ovládá asi polovinu provinčních metropolí.
Podle některých předpovědí bude v řádu týdnů či jednotlivých měsíců ohrožen i Kábul. Západní země proto ze země evakuují své občany a omezují činnost ambasád. Některé státy se také snaží pomoci svým bývalým afghánským spolupracovníkům, kterým za pomoc koaličním vojskům hrozí od Talibanu smrt.
Podle některých expertů jsou bojovníci Talibanu nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a pod kontrolou mají asi 65 procent území Afghánistánu, odkud se začali koncem dubna stahovat vojáci Spojených států a NATO.
Rychlý postup radikálů přiměl některé země ke krokům na ochranu a stažení svých pracovníků. Spojené státy tam s tímto cílem posílají 3000 vojáků a Británie 600. Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že Británie by se mohla do Afghánistánu vrátit. Podle něj by se tak stalo, kdyby v zemi začala působit teroristická síť al-Káida a ohrožovala by Západ.
