Boje o moc ve Venezuele: Autoritář Maduro se snaží upevnit moc nad skomírající zemí

Téměř dva roky probíhají ve Venezuele protesty proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madura. Díky největším světovým zásobám ropy byli Venezuelané uvyklí na život v blahobytu. Ten však po necitlivých zásazích socialistické moci do ropného hospodářství začal upadat a dnes si většina obyvatelstva stěží dovolí dvě jídla denně. Situaci ještě vyostřuje Madurův autoritářský politický styl, kterým se snaží za každou cenu umlčet opozici. Ta naopak bojkotuje nedělní volby do Ústavodárného shromáždění, které je novým státním orgánem. Obává se totiž rozpuštění parlamentu.

Za špatnou hospodářskou politiku, katastrofální zásobování a chabou bezpečnostní situaci to Venezuelané socialistické vládě prvně spočítali už při parlamentních volbách v prosinci 2015. Drtivě v nich zvítězila opozice sdružená v koalici Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD). Získala v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu a po 17 letech panování socialistů dostala šanci zasahovat do chodu země.

Ještě před koncem roku však stihl ústavní soud pozastavit mandáty třem opozičním poslancům, což de facto znamenalo ztrátu ústavní většiny. Vláda následně vyhlásila stav hospodářské nouze. Prezidentu Madurovi to umožnilo větší kontrolu nad rozpočtem a regulací podnikání v zemi.

Od té doby Maduro prakticky ignoruje vůli lidu a vládne pomocí dekretů, kterými legálně zvolený parlament obchází. Drtivou většinu zákonů přijatých parlamentem nejvyšší soud potápí. Tento osud postihl například zákon o amnestii pro politické vězně. Ostatně propuštění politických vězňů je jeden z hlavních opozičních požadavků na venezuelskou vládu.

Během první půlky června 2016 se opozici podařilo nasbírat skoro dva miliony podpisů pod požadavek na uspořádání referenda o odvolání prezidenta. Volební komise podpisy sice uznala, vypsání termínu referenda ale opakovaně odkládala. Situace eskalovala 1. září, kdy do ulic Caracasu vyšlo milion lidí dožadujících se referenda.

Volební komise přesto proces odvolání Madura kvůli údajným podvodům při shromažďování podpisů pozastavila. Vyřešit napětí se nepodařilo ani díky rozhovorům zprostředkovaným Vatikánem.

Střety v Caracasu
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

Poslední rozbuška: Soud chce převzít kompetence parlamentu

Začátkem ledna 2017 se pokusil parlament o další sesazení Madura – usnesením, podle kterého prezident neplní povinnosti úřadu. I v tomto případě však zasáhl nejvyšší soud rozhodnutím, že ústava neumožňuje sesazení prezidenta parlamentem.

Zažehnutí protestů, které pokračují až do dneška, způsobilo březnové rozhodnutí nejvyššího soudu převzít kompetence „opozičního“ parlamentu. Opozice okamžitě zahájila mohutné demonstrace, které si vyžádaly více než stovku obětí.

I když soud v dubnu vzal zpátečku a snahu o převzetí pravomocí parlamentu vzdal, krvavý boj o moc v zemi to nikterak neutišilo a demonstrace jsou na denním pořádku.

Pouliční válka v Caracasu
Zdroj: Reuters

Většina obětí protestů pochází z tábora opoziční aliance MUD, která zahrnuje jak pravicově konzervativní, tak i středolevý proud. Brutální střety při demonstracích přiživují socialisty vyzbrojené polovojenské skupiny „Colectivos“, které mimo jakoukoliv kontrolu bezpečnostních sil pořádají hony na demonstranty. Ani druhá strana sporu ale není v tomto směru nevinná. Rozvášněný dav v několika případech prosazování spravedlnosti vykonal lynčování.

Jeden z kandidátů zavražděn noc před volbami

Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády.

Napětí ve Venezuele ještě gradovalo před nedělními volbami. Při protestech a útocích zemřeli v předvečer hlasování čtyři lidé včetně jednoho z kandidátů.

Venezuelská prokuratura oznámila, že byl v noci neznámými ozbrojenci ve svém domě zavražděn advokát José Félix Pineda, který kandidoval do shromáždění za stát Bolívar. Podle svědků citovaných listem El Universal dvojice pachatelů vyloupila jeho byt a muže zavraždila.

Podle opozičního předáka a bývalého předsedy parlamentu Henryho Ramose Allupa zabili prorežimní ozbrojenci studentského vůdce jedné z opozičních stran Ricarda Campose nedaleko jeho bydliště ve státě Sucre. Dva další mladí oponenti Madurova režimu zemřeli za dosud nejasných okolností při sobotní večerní demonstraci ve státě Mérida. 

Ústavodárné shromáždění měla země už za Cháveze

Nový státní orgán - Ústavodárné shromáždění - má mít pravomoc přepsat ústavu. Opozice se proto obává rozpuštění parlamentu a dalšího posílení Madurovy autoritářské vlády. Podle prezidenta je vznik nového zákonodárného sboru nezbytný k politickému uklidnění současné krizové situace v zemi.

Ostatně Ústavodárné shromáždění vzniklo ve Venezuele už v roce 1999. Vzešlo z voleb a drtivou většinu v něm získali příznivci vlády tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Shromáždění, které mělo 131 členů, změnilo ústavu, rozpustilo parlament a převzalo jeho pravomoci do voleb.

Mezi situací v roce 1999 a dneškem ovšem tkví jeden podstatný rozdíl. V roce 1999 Venezuelané předem věděli, jak bude nová ústava vypadat a podle toho se při hlasování rozhodovali.

Jakkoliv je podoba případné nové Madurovy ústavy neznámá, při neoficiálním referendu pořádaném opozicí v půlce července drtivá většina hlasujících plány socialistů odmítla.

Podle expertů, citovaných serverem BBC, se Maduro snaží získat čas a oddalovat termíny voleb. Volby guvernérů měly proběhnout podle původního plánu už loni v prosinci, stále se čeká na místní volby a příští rok by se měly konat i ty prezidentské. Proti Madurově politice se však začínají ozývat hlasy i z řad socialistů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 3 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...