Baerbocková uznala chybu při psaní své knihy. Odmítá ale, že by porušila autorská práva

Nahrávám video

Kandidátka německých Zelených na kancléřku Annalena Baerbocková uznala, že udělala chybu, když neoznačila zdroje, ze kterých čerpala při psaní své politické knihy. Na konci června rakouský analytik Stefan Weber poukázal na to, že v knize jsou převzaté formulace z cizích publikací. Politička minulý týden ale odmítla, že by porušila autorská práva.

Kniha nazvaná „Nyní. Jak obnovíme zemi“ vyšla 21. června. Deníku Süddeutsche Zeitung politička řekla, že by bývalo lepší, kdyby do publikace zahrnula seznam zdrojů. Uvedla, že pracovala s otevřenými zdroji, kritiky svého postupu ale bere vážně.

Na konci června rakouský analytik Weber uvedl, že v knize jsou pasáže, které jsou převzaté z jiných publikací, aniž autorka citovala původní zdroj. Weber, který se plagiátorstvím zabývá profesně, označil toto počínání za porušení autorských práv. Advokát najatý Zelenými se ale domnívá, že žádná práva porušena nebyla.

V knize Baerbocková představuje politické vize své a své strany. Nejedná se tudíž o akademickou publikaci, na kterou by se vztahovala přísná citační kritéria. Politička minulý týden uvedla, že v díle převzala řadu myšlenek od jiných autorů.

Kvůli problémům s plagiátorstvím muselo v minulosti odejít ze spolkové vlády několik ministrů. Většinou se ale jednalo o pochybení v doktorských a akademických pracích. 

Eberle: Jde o věrohodnost, Zelení začínají panikařit

Tomáš Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů míní, že právní rovina problému není zase tak důležitá. „Právně to pravděpodobně bude v pořádku, ale jde o věrohodnost,“ upozorňuje Eberle.

„Ukazuje se, že Zelení začínají být velmi nervózní. Jejich strategie byla taková, že se (vůči obvinění z plagiátorství) nejdřív velmi ostře ohradili, ale v rozhovoru, který vyšel včera, už Baerbocková chyby přiznává. Je vidět, že jsou pod různými útoky, ale i vlastními chybami začínají být nervózní, začínají trošku panikařit.“

Zelení ztratili náskok v průzkumech

Pro Baerbockovou jde o další nepříjemnost několik měsíců před parlamentními volbami. Před časem se ukázalo, že ve svém životopise uvedla několik nepřesností, týkaly se jejího členství v různých organizacích. Vysvětlovat musela politička také nepřiznané vánoční bonusy, které jí vyplácela její strana.

Problémy s publikací se objevily v době, kdy Zelení ztratili svůj náskok v průzkumech. V dubnu, když byla Baerbocková jmenována kandidátkou na kancléřku, Zelení vedli v průzkumech stranických preferencí. Poslední průzkumy ale přisuzují první místo unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Preference CDU/CSU se pohybují kolem 30 procent, Zelených kolem 20 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled