Autor biografie o ruském prezidentovi: Putin je podmanivý řečník, který dokáže kalkulovat

Americký novinář Steve Lee Myers napsal knihu „Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina“, jež je považována za jeden z nejsolidnějších životopisů stávajícího ruského prezidenta. V pozici zpravodaje New York Times měl Myers možnost udělat s vládcem Kremlu několik dlouhých interview, z nichž si odnesl dojem, že je jeho protějšek velmi dobrým řečníkem, který se na setkání vždy pečlivě připraví. O své postřehy směrem k Putinovi se podělil v rozhovoru s Davidem Borkem pro pořad Události, komentáře.

Kdo je Vladimir Putin?

„Je jedním z nejzajímavějších a nejdůležitějších vůdců dnešního světa. Je to člověk, který pochází ze skromných poměrů a přitom teď vládne Rusku absolutní mocí.“

Za vnější maskou státníků se leckdy skrývá určitá nejistota. Existují nějaká slabá místa v případě Vladimira Putina?

„To je zajímavá otázka. Pokud se podíváte na dějiny země, stejně jako na jeho vlastní zkušenosti, pak je to možná jakýsi pocit ztráty, který zažil, když zkolaboval Sovětský svaz. To je možná jeho vnitřní nejistota. Spoustu kritiků Putina říká, že se snaží znovu vytvořit Sovětský svaz, ale on jde dál do hlubší historie a starší tradice Ruska. Z historie je schopen vybírat jako z bufetu to, co chce - vezme si kupříkladu vítězství nad nacisty, nebo si vezme určitou část z minulosti, z doby Petra Velikého či úplného základu ruského státu a z těchto kousíčků dokáže poskládat vlastní historii, kterou nyní sám představuje.“

Ruský národní Pantheon je v současnosti velice eklektickou záležitostí. Na Rudém náměstí je pohřben Lenin a přitom tam máte také carské státníky, kteří jsou nyní rehabilitováni, stejně jako jsou rehabilitováni bývalí KGB důstojníci.

„Souhlasím, že je to určitá eklektická směs z minulosti. Putin se sice snaží vymezit vůči Sovětskému svazu, ale zároveň apeluje na ty, kteří jsou nostalgičtí po časech, kdy byl Sovětský svaz supermocností.“

Nahrávám video

Putinova éra je vnímána jako jasné vymezení se vůči 90. letům, v nichž dominoval ruské politice Boris Jelcin. Ovšem právě on umožnil Putinovi, že se dostal k moci. Jak to jde spolu dohromady?

„Jak víte, synové často nakonec popírají své otce a Putin by nebyl tam, kde je, nebýt Borise Jelcina a jeho rozhodnutí v 90. letech. A Jelcin si tehdy vybral Vladimira Putina jako někoho, kdo může Rusko vést dál. Poté ke konci života toho asi litoval.“

Ve vaší knize je zajímavá část, kdy měla Putina poprvé navštívit kancléřka Merkelová, se záměrem vyjádřit se pravděpodobně kriticky na jeho adresu, ale po setkání s ním byla okouzlena. Podobně to bylo s Georgem W. Bushem mladším. Je Putin opravdu šarmantním člověkem, nebo je to určité přání ze strany západních politiků?

„Možná je to obojí, protože on je skutečně velmi dobrý řečník. Když jsme s ním dělali interview pro New York Times, moc dobře věděl, co nám chce říci. Toto sdělení mohlo být velice strohé, mohlo být šarmantní, mohlo být diplomatické. Putin tedy bývá připravený a dokáže velice dobře hovořit. Myslím, že s Bushem chtěl tehdy Putin navázat vztah založený na spolupráci, což dnes při schůzkách s Barackem Obamou nevidíte. Jsou to naopak velmi nervózní jednání.“

A vaše osobní zkušenosti při rozhovoru s Putinem? Jaké to bylo?

„Hovořili jsme s ním hodiny, mohli jsme se ptát na všechno. Měl jsem pocit, že vidím politickou postavu, která je velmi schopná, ale zároveň i velice dobře ví, co chce, a dokáže podle toho kalkulovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.