Američtí senátoři se dohodli na přísnějších prověrkách pro koupi zbraní

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů v neděli oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, která otřásla Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Tato opatření, která vyžadují přijetí kvalifikovanou většinou v Senátu, zahrnují povzbuzení jednotlivých amerických států, aby odebíraly zbraně lidem považovaným za nebezpečné, a také několik dalších opatření týkajících se duševního zdraví a bezpečnosti na školách, ale nezahrnují podstatná ustanovení reforem požadovaných demokraty a prezidentem Joem Bidenem.

Sám prezident Biden nicméně okamžitě uvítal „pokrok“, který je sice nepostačující, ale i tak „důležitý“. Věří, že předloha se stane nejvýznamnějším dokumentem o kontrole střelných zbraní, o kterém se bude v Kongresu hlasovat, a to za řadu desetiletí.

Přísnější prověrky

Návrh podle agentury Reuters například zahrnuje přísnější prověrky žadatelů o nákup zbraní, pokud jsou mladší 21 let, ale ne zvýšení věku pro nákup poloautomatických pušek na 21 let, anebo další omezení ohledně zbraní ve stylu vojenských útočných pušek, jak požadovali demokraté a Biden.

To, že deset republikánů signalizovalo svou podporu předběžné dohodě, podle agentury naznačuje, že opatření by mohlo postoupit k hlasování a překonat překážky ze strany ostatních republikánů, kteří jsou proti většině opatření na kontrolu zbraní.

Rozhovory, které vedly k rámcové dohodě, následovaly po sérii masových střeleb ve Spojených státech, včetně jedné ve škole v Uvalde v Texasu, kde střelec minulý měsíc zabil 19 malých dětí a dvě učitelky, a květnové střelbě v supermarketu v převážně černošské části Buffala, při které střelec zabil deset lidí.

Dobrý krok

Vůdce senátní většiny, demokrat Chuck Schumer, vydal prohlášení, v němž označil dohodu za „dobrý první krok“, který by mohl omezil schopnost potenciálních masových střelců rychle získat útočné pušky vylepšením procesu prověřování spolehlivosti v případě kupců zbraní mladších 21 let.

Schumer řekl, že chce návrh zákona rychle předložit Senátu k hlasování, jakmile bude vypracována předloha s legislativními detaily.

Spojené státy mají nejvyšší počet zabití střelnými zbraněmi mezi bohatými zeměmi světa. Ale mnozí Američané ctí právo na zbraně. Druhý dodatek ústavy chrání právo „držet a nosit zbraně“.

„Náš plán zachraňuje životy a zároveň chrání ústavní práva Američanů, kteří dodržují zákony,“ uvedla v prohlášení skupina vedená demokratem Chrisem Murphym a republikánem Johnem Cornynem. „Těšíme se, že získáme širokou podporu obou stran a prosadíme svůj návrh zdravého rozumu do zákona,“ dodala skupina.

Desetitisíce lidí požadovaly omezení

Dohoda byla oznámena den poté, co desetitisíce lidí ve Washingtonu a na stovkách dalších míst po celých Spojených státech požadovaly, aby zákonodárci schválili legislativu zaměřenou na omezení násilí se zbraněmi.

Demokrat Biden 2. června vyzval k zákazu prodeje útočných zbraní a velkokapacitních zásobníků, anebo – pokud by to nebylo možné – ke zvýšení minimálního věku pro nákup těchto zbraní z 18 na 21 let. Biden také naléhal na zrušení štítu, který chrání výrobce zbraní před žalobami za násilí spáchané uživateli jejich zbraně.

Vlivná Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA), která hájí právo na zbraně a je úzce spjatá s republikány, označila Bidenovy návrhy za porušení práv držitelů zbraní, kteří dodržují zákony. Republikánská opozice je kritická vůči návrhům na kontrolu zbraní podporovaných demokraty a maří tyto návrhy celá desetiletí.

Senát je nyní rozdělený na padesát demokratů a padesát republikánů. Přijetí nových předpisů v této oblasti vyžaduje nejméně šedesát hlasů, které by ale nyní mohly být k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...