Střelba zní americkými školami často. V nejhorších masakrech zemřely desítky lidí

Americké školy jsou neslavně proslulé střeleckými útoky. Někteří kritici viní vstřícné zákony ohledně vlastnictví zbraní, kvůli kterým je pro studenty poměrně jednoduché se dostat ke střelné zbrani a způsobit neštěstí. Obhájci legislativy však tuto souvislost odmítají a hledají příčiny jinde. První datovaný případ se odehrál už v roce 1840 ve Virginii, kdy student zastřelil profesora práv na místní univerzitě. S příchodem nového milénia se počet útoků prudce zvýšil. Zde je přehled pěti nejhorších masakrů na školách v americké historii, kromě úterního z Uvalde, které se řadí jako třetí nejvražednější v historii.

Nejhorší střelecký útok na amerických školách se stal 16. dubna 2007, kdy Seung-Hui Cho, třiadvacetiletý vysokoškolský student univerzity a občan USA pocházející z Jižní Koreje, zabil dvěma poloautomatickými pistolemi 32 lidí a 17 dalších zranil. Incident, známý jako Masakr ve Virginia Tech, se odehrál v areálu Virginského polytechnického institutu a státní univerzity v Blacksburgu ve Virginii. 

K první střelbě došlo v ubytovně West Ambler Johnston Hall, kde byli zabiti dva lidé; hlavním útokem byla střelba ve škole v Norris Hall, budově s učebnami, kde Cho řetězem zavřel hlavní vchodové dveře a střílel do čtyř učeben a na schodišti, přičemž zabil dalších třicet lidí. Když policie vtrhla do Norris Hall, Cho se smrtelně postřelil do hlavy. Šest dalších osob bylo zraněno při skoku z okna, aby Choovi unikly.

Choovi byl dříve diagnostikován selektivní mutismus a těžká deprese. Po většinu střední školy a na gymnáziu se mu dostávalo terapie a speciální pedagogické podpory. Po vyšetření prohlásil odborník ve Virginii Choa za duševně nemocného a nařídil mu docházet na léčbu. Protože však nebyl umístěn do ústavu, bylo mu povoleno nakupovat zbraně.

Útok přiměl stát Virginie k odstranění právních kliček, které umožňovaly osobám, jež byly uznány za duševně nevyrovnané, nakupovat zbraně bez odhalení Národním systémem okamžité kontroly kriminality (NICS). Vedl také k přijetí jediného významného federálního opatření na kontrolu zbraní v USA od roku 1994, zákon podepsal prezident George Bush mladší 5. ledna 2008. 

Masakr na Columbine High School

Patrně nejproslulejším střeleckým útokem na školách v USA je čin dvou studentů, osmnáctiletého Erica Harrise a o rok mladšího Dylana Klebolda, z 20. dubna 1999 na Columbine High School ve státě Colorado. Pachatelé, studenti dvanácté třídy (maturanti), zavraždili 12 studentů a jednoho učitele. Slovo „Columbine“ se stalo synonymem pro střelbu na školách, jelikož se v té době jednalo o nejsmrtelnější střelbu na střední škole v dějinách USA, která inspirovala desítky napodobitelů, včetně mnoha smrtelnějších útoků po celém světě. Patří mezi ně mimo jiné již zmíněný útok ve Virginia Tech a střelba na Sandy Hook Elementary School a na Stoneman Douglas High School (níže). 

Nejhorší část masakru se stala ve školní knihovně, kde Harris a Klebold zabili deset studentů a následně zde spáchali sebevraždu. Dalších jednadvacet osob bylo zraněno střelbou a došlo také k přestřelce s policií. Podle původního plánu střelců měly ve školní jídelně vybuchnout dvě propanbutanové bomby. Ty však selhaly, a tak útočníci začali své spolužáky likvidovat „ručně“.

Dvojice zabijáků začala s nekontrolovatelnou střelbou už před vchodem do školy a pokračovala na chodbách. Pak oba střelci vnikli do knihovny a stříleli na schovávající se studenty, zatímco situaci krutě komentovali. Ve školní jídelně odpálili nevybuchlou propanovou bombu Molotovem a vrátili se zpět do knihovny, kde si vyměnili několik výstřelů s policisty venku a následně oba spáchali sebevraždu.

Motivy obou útočníků zůstávají neznámé, avšak FBI vyšetřování uzavřela s tím, že oba trpěli psychickými poruchami - Harris měl být klinický psychopat, zatímco Klebold trpěl depresemi a touhou zemřít. Oba nebyli v kolektivu příliš oblíbení a během studia byli opakovaně šikanováni. Případ se stal mediálně velice propíraným právě také kvůli problematice depresivních teenagerů a jejich násilností vyvolaných nenávistí k ostatním. Některé metalové skupiny na incident odkazují ve svých textech nebo dokonce na fanouškovském zboží. 

3 minuty
Masakr na střední škole Columbine před 20 lety změnil pravidla policejních zásahů
Zdroj: ČT24

Základní škola Sandy Hook

Druhým nejvražednějším útokem v americké historii byla masová vražda ze 14. prosince 2012, kdy dvacetiletý Adam Lanza zastřelil 26 lidí na základní škole Sandy Hook v Newtownu v Connecticutu. Lanza nejprve doma zastřelil svou matku a následně odjel do osm kilometrů vzdálené základní školy, kde zastřelil 20 dětí ve věku šesti až sedmi let a šest dospělých zaměstnanců. Když do školy dorazili první policisté, Lanza spáchal sebevraždu střelou do hlavy. Později u něj byly nalezeny tři zbraně. 

Zpráva vydaná v listopadu 2013 úřadem státního zástupce státu Connecticut dospěla k závěru, že Lanza jednal sám a své činy naplánoval, ale neuvedla, proč tak učinil a proč se zaměřil na školu. V soudní zprávě vydané v listopadu 2014 se uvádí, že Lanza trpěl Aspergerovým syndromem a jako teenager měl deprese, úzkostné stavy a obsedantně-kompulzivní poruchu. Zpráva případ uzavřela s tím, že „jeho závažné a zhoršující se internalizované psychické problémy v kombinaci s atypickým zaujetím pro násilí a přístupem ke smrtícím zbraním se ukázaly jako recept na masovou vraždu“.

Střelba podnítila obnovení debaty o kontrole zbraní ve Spojených státech, včetně návrhů na zavedení všeobecného systému prověřování minulosti a na novou federální a státní legislativu týkající se zbraní, která by zakázala prodej a výrobu některých typů poloautomatických střelných zbraní a zásobníků, do nichž se vejde více než deset nábojů.

Masakr na Texaské univerzitě

V Texasu byli kromě úterního masakru svědky masového střílení již před více než padesáti lety. Dne 1. srpna 1966 pětadvacetiletý Charles Whitman, veterán námořní pěchoty, vzal pušky a další zbraně na vyhlídkovou terasu na věži hlavní budovy Texaské univerzity v Austinu a pak začal bez rozdílu střílet na lidi v okolním kampusu a na ulicích. Během následujících 96 minut zastřelil 14 lidí včetně nenarozeného dítěte a zranil 31 dalších osob. Incident skončil, když se k Whitmanovi dostali dva policisté a jeden civilista a zastřelili ho. V té době šlo o první větší incident střelby na školách.

V březnu 1966 navštívil Whitman psychiatra na univerzitě, kde studoval architekturu, kterému si stěžoval na divné myšlenky, na rozvod svých rodičů a na stres ve škole i v práci. Hovořil také o depresích a sebevraždě. Lékař mu předepsal antidepresiva. Whitman návštěvy u psychiatra později označil za zbytečné a neužitečné.

Poslední červencový den roku 1966 Whitman nejprve ubodal svou matku a poté ve spánku zabil i svou ženu. Na místech svých hrůzných činů zanechal vzkazy, ve kterých všeho litoval. Současně ale napsal, že si již delší dobu představoval, že zabije osoby, které nadevše miluje. Rozepsal se také o své životní pojistce, která měla být použita po jeho smrti na výzkum poruch mozku, který by zabránil dalším obdobným tragédiím.

Následující den se dostal na svou starou univerzitní identifikační kartu ozbrojen několika puškami a pistolemi do areálu „své“ Texaské univerzity a výtahem se vydal na zdejší vyhlídkovou věž. První obětí byla recepční vyhlídkové věže, další dva lidi zastřelil Whitman na schodišti v době, kdy se snažil ve věži zabarikádovat. Před polednem začal střílet z věže a kromě studentů a pedagogů zastřelil i jednoho zasahujícího policistu. Kolem půl druhé odpoledne se dvěma policistům podařilo Whitmana konečně zastřelit.

Jeho pitva odhalila, že měl nádor na mozku, lékaři se ale přiklonili k tomu, že rakovina nebyla bezprostřední příčinou jeho hrůzného činu, který byl několikrát zfilmován. Ve snímku s názvem Smrtící věž z roku 1975 si například Whitmana zahrál Kurt Russel.

Stoneman Douglas High School

Dalším brutálním skutkem se do americké historie zapsal devatenáctiletý Nikolas Jacob Cruz, když 14. února 2018 zastřelil 17 lidí a dalších 17 zranil na střední škole Stoneman Douglas High School v Parklandu na Floridě. Bývalý student školy Cruz z místa činu utekl, vmísil se mezi ostatní studenty a přibližně o hodinu později byl bez incidentu zatčen v nedalekém Coral Springs. Cruz byl problematickým studentem s násilnickými sklony, a v lednu 2018 bylo jeho znepokojivé chování oznámeno místní pobočce FBI, která však na oznámení nereagovala.

Úřad šerifa okresu Broward se dočkal rozsáhlé kritiky za to, jak postupoval při policejní reakci, a to jak za to, že nereagoval na dlouhodobé záznamy o Cruzově výhrůžném chování, tak za to, že zůstal před školou, místo aby se mu okamžitě postavil. To vedlo k rezignaci několika policistů, kteří na místě zasahovali, a k odvolání šerifa. Přeživší studenti založili skupinu Never Again MSD, která lobbuje za kontrolu zbraní. Dne 9. března 2018 guvernér Floridy Rick Scott podepsal zákon, který zavedl nová omezení floridských zákonů o zbraních a umožnil také ozbrojení řádně vyškolených učitelů a najímání školních strážníků.

Cruz se 20. října 2021 přiznal ke všem obviněním a za své činy se omluvil. Vynesení rozsudku se očekávalo v lednu 2022, ale později bylo odloženo na únor 2022, poté na duben 2022 a poté opět na 27. června 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
11:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 1 hhodinou

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 1 hhodinou

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 2 hhodinami

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 3 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...