Střelba zní americkými školami často. V nejhorších masakrech zemřely desítky lidí

Americké školy jsou neslavně proslulé střeleckými útoky. Někteří kritici viní vstřícné zákony ohledně vlastnictví zbraní, kvůli kterým je pro studenty poměrně jednoduché se dostat ke střelné zbrani a způsobit neštěstí. Obhájci legislativy však tuto souvislost odmítají a hledají příčiny jinde. První datovaný případ se odehrál už v roce 1840 ve Virginii, kdy student zastřelil profesora práv na místní univerzitě. S příchodem nového milénia se počet útoků prudce zvýšil. Zde je přehled pěti nejhorších masakrů na školách v americké historii, kromě úterního z Uvalde, které se řadí jako třetí nejvražednější v historii.

Nejhorší střelecký útok na amerických školách se stal 16. dubna 2007, kdy Seung-Hui Cho, třiadvacetiletý vysokoškolský student univerzity a občan USA pocházející z Jižní Koreje, zabil dvěma poloautomatickými pistolemi 32 lidí a 17 dalších zranil. Incident, známý jako Masakr ve Virginia Tech, se odehrál v areálu Virginského polytechnického institutu a státní univerzity v Blacksburgu ve Virginii. 

K první střelbě došlo v ubytovně West Ambler Johnston Hall, kde byli zabiti dva lidé; hlavním útokem byla střelba ve škole v Norris Hall, budově s učebnami, kde Cho řetězem zavřel hlavní vchodové dveře a střílel do čtyř učeben a na schodišti, přičemž zabil dalších třicet lidí. Když policie vtrhla do Norris Hall, Cho se smrtelně postřelil do hlavy. Šest dalších osob bylo zraněno při skoku z okna, aby Choovi unikly.

Choovi byl dříve diagnostikován selektivní mutismus a těžká deprese. Po většinu střední školy a na gymnáziu se mu dostávalo terapie a speciální pedagogické podpory. Po vyšetření prohlásil odborník ve Virginii Choa za duševně nemocného a nařídil mu docházet na léčbu. Protože však nebyl umístěn do ústavu, bylo mu povoleno nakupovat zbraně.

Útok přiměl stát Virginie k odstranění právních kliček, které umožňovaly osobám, jež byly uznány za duševně nevyrovnané, nakupovat zbraně bez odhalení Národním systémem okamžité kontroly kriminality (NICS). Vedl také k přijetí jediného významného federálního opatření na kontrolu zbraní v USA od roku 1994, zákon podepsal prezident George Bush mladší 5. ledna 2008. 

Masakr na Columbine High School

Patrně nejproslulejším střeleckým útokem na školách v USA je čin dvou studentů, osmnáctiletého Erica Harrise a o rok mladšího Dylana Klebolda, z 20. dubna 1999 na Columbine High School ve státě Colorado. Pachatelé, studenti dvanácté třídy (maturanti), zavraždili 12 studentů a jednoho učitele. Slovo „Columbine“ se stalo synonymem pro střelbu na školách, jelikož se v té době jednalo o nejsmrtelnější střelbu na střední škole v dějinách USA, která inspirovala desítky napodobitelů, včetně mnoha smrtelnějších útoků po celém světě. Patří mezi ně mimo jiné již zmíněný útok ve Virginia Tech a střelba na Sandy Hook Elementary School a na Stoneman Douglas High School (níže). 

Nejhorší část masakru se stala ve školní knihovně, kde Harris a Klebold zabili deset studentů a následně zde spáchali sebevraždu. Dalších jednadvacet osob bylo zraněno střelbou a došlo také k přestřelce s policií. Podle původního plánu střelců měly ve školní jídelně vybuchnout dvě propanbutanové bomby. Ty však selhaly, a tak útočníci začali své spolužáky likvidovat „ručně“.

Dvojice zabijáků začala s nekontrolovatelnou střelbou už před vchodem do školy a pokračovala na chodbách. Pak oba střelci vnikli do knihovny a stříleli na schovávající se studenty, zatímco situaci krutě komentovali. Ve školní jídelně odpálili nevybuchlou propanovou bombu Molotovem a vrátili se zpět do knihovny, kde si vyměnili několik výstřelů s policisty venku a následně oba spáchali sebevraždu.

Motivy obou útočníků zůstávají neznámé, avšak FBI vyšetřování uzavřela s tím, že oba trpěli psychickými poruchami - Harris měl být klinický psychopat, zatímco Klebold trpěl depresemi a touhou zemřít. Oba nebyli v kolektivu příliš oblíbení a během studia byli opakovaně šikanováni. Případ se stal mediálně velice propíraným právě také kvůli problematice depresivních teenagerů a jejich násilností vyvolaných nenávistí k ostatním. Některé metalové skupiny na incident odkazují ve svých textech nebo dokonce na fanouškovském zboží. 

3 minuty
Masakr na střední škole Columbine před 20 lety změnil pravidla policejních zásahů
Zdroj: ČT24

Základní škola Sandy Hook

Druhým nejvražednějším útokem v americké historii byla masová vražda ze 14. prosince 2012, kdy dvacetiletý Adam Lanza zastřelil 26 lidí na základní škole Sandy Hook v Newtownu v Connecticutu. Lanza nejprve doma zastřelil svou matku a následně odjel do osm kilometrů vzdálené základní školy, kde zastřelil 20 dětí ve věku šesti až sedmi let a šest dospělých zaměstnanců. Když do školy dorazili první policisté, Lanza spáchal sebevraždu střelou do hlavy. Později u něj byly nalezeny tři zbraně. 

Zpráva vydaná v listopadu 2013 úřadem státního zástupce státu Connecticut dospěla k závěru, že Lanza jednal sám a své činy naplánoval, ale neuvedla, proč tak učinil a proč se zaměřil na školu. V soudní zprávě vydané v listopadu 2014 se uvádí, že Lanza trpěl Aspergerovým syndromem a jako teenager měl deprese, úzkostné stavy a obsedantně-kompulzivní poruchu. Zpráva případ uzavřela s tím, že „jeho závažné a zhoršující se internalizované psychické problémy v kombinaci s atypickým zaujetím pro násilí a přístupem ke smrtícím zbraním se ukázaly jako recept na masovou vraždu“.

Střelba podnítila obnovení debaty o kontrole zbraní ve Spojených státech, včetně návrhů na zavedení všeobecného systému prověřování minulosti a na novou federální a státní legislativu týkající se zbraní, která by zakázala prodej a výrobu některých typů poloautomatických střelných zbraní a zásobníků, do nichž se vejde více než deset nábojů.

Masakr na Texaské univerzitě

V Texasu byli kromě úterního masakru svědky masového střílení již před více než padesáti lety. Dne 1. srpna 1966 pětadvacetiletý Charles Whitman, veterán námořní pěchoty, vzal pušky a další zbraně na vyhlídkovou terasu na věži hlavní budovy Texaské univerzity v Austinu a pak začal bez rozdílu střílet na lidi v okolním kampusu a na ulicích. Během následujících 96 minut zastřelil 14 lidí včetně nenarozeného dítěte a zranil 31 dalších osob. Incident skončil, když se k Whitmanovi dostali dva policisté a jeden civilista a zastřelili ho. V té době šlo o první větší incident střelby na školách.

V březnu 1966 navštívil Whitman psychiatra na univerzitě, kde studoval architekturu, kterému si stěžoval na divné myšlenky, na rozvod svých rodičů a na stres ve škole i v práci. Hovořil také o depresích a sebevraždě. Lékař mu předepsal antidepresiva. Whitman návštěvy u psychiatra později označil za zbytečné a neužitečné.

Poslední červencový den roku 1966 Whitman nejprve ubodal svou matku a poté ve spánku zabil i svou ženu. Na místech svých hrůzných činů zanechal vzkazy, ve kterých všeho litoval. Současně ale napsal, že si již delší dobu představoval, že zabije osoby, které nadevše miluje. Rozepsal se také o své životní pojistce, která měla být použita po jeho smrti na výzkum poruch mozku, který by zabránil dalším obdobným tragédiím.

Následující den se dostal na svou starou univerzitní identifikační kartu ozbrojen několika puškami a pistolemi do areálu „své“ Texaské univerzity a výtahem se vydal na zdejší vyhlídkovou věž. První obětí byla recepční vyhlídkové věže, další dva lidi zastřelil Whitman na schodišti v době, kdy se snažil ve věži zabarikádovat. Před polednem začal střílet z věže a kromě studentů a pedagogů zastřelil i jednoho zasahujícího policistu. Kolem půl druhé odpoledne se dvěma policistům podařilo Whitmana konečně zastřelit.

Jeho pitva odhalila, že měl nádor na mozku, lékaři se ale přiklonili k tomu, že rakovina nebyla bezprostřední příčinou jeho hrůzného činu, který byl několikrát zfilmován. Ve snímku s názvem Smrtící věž z roku 1975 si například Whitmana zahrál Kurt Russel.

Stoneman Douglas High School

Dalším brutálním skutkem se do americké historie zapsal devatenáctiletý Nikolas Jacob Cruz, když 14. února 2018 zastřelil 17 lidí a dalších 17 zranil na střední škole Stoneman Douglas High School v Parklandu na Floridě. Bývalý student školy Cruz z místa činu utekl, vmísil se mezi ostatní studenty a přibližně o hodinu později byl bez incidentu zatčen v nedalekém Coral Springs. Cruz byl problematickým studentem s násilnickými sklony, a v lednu 2018 bylo jeho znepokojivé chování oznámeno místní pobočce FBI, která však na oznámení nereagovala.

Úřad šerifa okresu Broward se dočkal rozsáhlé kritiky za to, jak postupoval při policejní reakci, a to jak za to, že nereagoval na dlouhodobé záznamy o Cruzově výhrůžném chování, tak za to, že zůstal před školou, místo aby se mu okamžitě postavil. To vedlo k rezignaci několika policistů, kteří na místě zasahovali, a k odvolání šerifa. Přeživší studenti založili skupinu Never Again MSD, která lobbuje za kontrolu zbraní. Dne 9. března 2018 guvernér Floridy Rick Scott podepsal zákon, který zavedl nová omezení floridských zákonů o zbraních a umožnil také ozbrojení řádně vyškolených učitelů a najímání školních strážníků.

Cruz se 20. října 2021 přiznal ke všem obviněním a za své činy se omluvil. Vynesení rozsudku se očekávalo v lednu 2022, ale později bylo odloženo na únor 2022, poté na duben 2022 a poté opět na 27. června 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 12 mminutami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami
Načítání...