Úterní střelba v Robbově základní škole v městě Uvalde ve státě Texas, při níž zahynulo jednadvacet lidí, znovu otevřela debatu o kontrole prodeje zbraní v USA. Emotivně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který vyzval občany, aby se vzepřeli zbrojařské lobby. Zákony, které by umožnily omezit prodej útočných pušek, v americkém Kongresu dlouhodobě blokuje část zákonodárců z řad republikánů. Média proto předpokládají, že zemi žádné změny nečekají.
„Že osmnáctileté dítě může vstoupit do obchodu se zbraněmi a koupit si dvě útočné zbraně, je prostě špatné. Na co jiného proboha potřebujete útočnou zbraň než na to někoho zabít?“ ptal se Biden v projevu, v němž vyjádřil lítost pozůstalým po střelbě v Uvalde.
Texas má jedny z nejméně přísných zbraňových zákonů ve Spojených státech. Útočnou pušku si tam může koupit kdokoliv starší osmnácti let bez nutnosti opatřit si zbrojní průkaz a bez čekací lhůty. Občané státu mohou zbraně nosit otevřeně na veřejnosti a nemusí je nijak registrovat.
„Například Kalifornie má mnohem rigidnější a striktnější pravidla pro to, kdo si zbraň může koupit, kdo může mít licenci. Na druhé straně máme státy jako je Jižní Dakota, které mají velmi volná pravidla,“ vysvětluje Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií, který působí na Univerzitě Karlově.
Tragédie pronikla i do vrcholového sportu. Trenér sanfranciských Golden State Warriors odmítl mluvit před zápasem o basketbalu. „Za posledních deset dní zabili staré afroameričany v supermarketu. V Buffalu zabili asiaty v kostele. Asijské věřící zabili v kostele v jižní Kalifornii. A teď zavraždili děti ve škole. Kdy už s tím něco uděláme? Jsem unavený tu vyjadřovat soustrast zničeným rodinám. Jsem unavený z minut ticha,“ bušil pěstí do stolu trenér Steve Kerr.
Změnu blokují republikáni
„Jako národ se musíme ptát, kdy se proboha postavíme lobby výrobců střelných zbraní? Kdy proboha uděláme to, co je třeba udělat?“ vyzýval Američany prezident, který zákaz prodeje útočných pušek neúspěšně prosazuje.
Proti omezování přístupu ke zbraním se v Kongresu dlouhodobě staví zástupci Republikánské strany, bez jejíž podpory aktuálně žádný návrh v tomto směru nemůže na federální úrovni projít. Přiklánějí se k širokému výkladu druhého dodatku americké ústavy, který se týká práva držet zbraně. Tuto oblast ale podle Hornáta mají regulovat spíše jednotlivé státy než federální vláda.
Hornát dodává, že diskuse se vede také o tom, co je příčinou těchto tragických událostí. Zatímco republikáni se přiklání k tomu, že důvody jsou společensko-kulturního charakteru a veřejnost by se měla spíše zaměřit na mentální zdraví, demokraté vidí jako potíž právě dostupnost zbraní.
„Je tu padesát senátorů, kteří právě teď blokují odhlasování zákona a prověřování uchazečů o nákup zbraní, který sněmovnou prošel už před několika lety. Padesát senátorů ve Washingtonu nás drží jako rukojmí, nechtějí o tom ani hlasovat navzdory tomu, co Američané chtějí. Nechtějí o tom hlasovat, protože se chtějí udržet u moci. Je to k pláči. Už toho mám dost,“ rozhorlil se trenér Kerr.
Veřejnost je pro regulaci
„Nejefektivnějším způsobem, jak udržet děti v bezpečí, je ozbrojená policie na půdě školy,“ navrhnul řešení texaský senátor Ted Cruz. Média podotýkají, že má naplánované vystoupení na víkendové výroční konferenci lobbistické skupiny Národní asociace držitelů střelných zbraní, která dlouhodobě bojuje proti jakýmkoli regulacím. Na akci se chystá vystoupit i guvernér Texasu Greg Abbott či republikánský exprezident Donald Trump.
Biden v projevu v hlavním vysílacím čase obnovil neustále se opakující výzvu demokratických politiků, že „je čas konat“. „Proč jsme ochotni žít s těmito masakry?“ naléhal po nejnovější střelbě, kterých úřady v USA ročně evidují stovky. Jako připomínku tragédie nařídil prezident vyvěsit vlajky do 28. května na půl žerdi.
Publicista Roman Joch z Občanského institutu ale tvrdí, že pro obě politické strany existuje jen jeden reálný kompromis. „To, co je reálné, není omezení práv doposud bezúhonných občanů si koupit zbraně. To, co je realistické, kudy by se mohlo jít, je mít prověrky nejenom bývalé násilné minulosti, ale spíše se ptát okolí člověka, jestli netrpí nějakými problémy,“ myslí si Joch. Uvádí totiž, že většina pachatelů těchto činů je psychicky nemocná.
Podle průzkumů sice většina Američanů podporuje zpřísnění příslušných zákonů, ovšem tato většina se zřejmě v posledních letech zmenšila a spadla téměř k padesátiprocentní hranici. Podpora se zdá být vyšší u konkrétních opatření, jako je zmíněný zákaz útočných pušek. Také zde jsou ovšem propastné rozdíly mezi voliči dvou velkých stran. Podle průzkumu agentury Pew Research Center v dubnu 2021 podporovalo zpřísnění zákonů jen dvacet procent republikánů nebo jim nakloněných nezávislých voličů.
Joch ale říká, že nejsilnější lobbistickou skupinou jsou samotní občané. „Američané mají rádi zbraně, chtějí je mít. Na deset Američanů připadá dvanáct zbraní, to znamená na 330 milionů Američanů připadá 400 milionů zbraní. Za poslední dva roky, od léta 2020, kdy byly nepokoje v amerických městech, mnohé obchody lehly popelem, se nákupy zbraní ve Spojených státech individuálními občany dramaticky navýšily,“ vypočítává.
„Úterní děsivé události přinesly obvyklé volání po modlitbách a spravedlnosti pro oběti ze strany republikánů, zatímco demokraté přidávali požadavky legislativních kroků kolem bezpečnosti zbraní. Ale nic nenasvědčovalo tomu, že by nastala shoda ohledně toho, co lze udělat v zájmu prevence těchto incidentů,“ shrnuje vývoj televize CNN.
Podle Hornáta nový texaský případ neovlivní ani podzimní volby do Kongresu. „Přijde mi, že ve Spojených státech, ačkoliv se to z naší perspektivy zdá nepředstavitelné, se tyto tragické útoky staly do jisté míry všedními,“ vysvětluje. Útok v Uvalde podle něj vydrží ve veřejném prostoru jen několik měsíců, protože společnost již otupěla.
Vraždil osmnáctiletý mladík
Podle úřadů zabíjel na základce v Uvalde osmnáctiletý muž, dříve, než vyrazil, postřelil i svou babičku. Dětem, které zavraždil, bylo mezi sedmi a deseti lety. Kromě devatenácti žáků připravil útočník o život i dva zaměstnance školy. „Střelec se dokázal dostat do třídy, zabarikádoval se tam a pak začal střílet,“ popisuje příslušník texaského bezpečnostního oddělení Chris Olivarez.
Do té doby bezúhonného útočníka zneškodnili zasahující policisté, které v přestřelce lehce zranil. Zabíjel nejspíš pistolí a útočnou puškou. Podle vyšetřovatelů zveřejnil snímek se zbraněmi tři dny před tragédií na sociální síti.
Střelba v Uvalde patří k nejhorším na amerických školách. Víc obětí měly jenom dvě další. V polytechnickém institutu ve Virginii v roce 2007 zabil tamní student dvaatřicet lidí, dalších pětadvacet zranil. Sám pak spáchal sebevraždu. O pět let později tragédie postihla i základní školu Sandy Hook v Connecticutu. Střelec zavraždil šestadvacet dětí, většinu ve věku šest až sedm let.
Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity připomíná, že od masakru v Sandy Hook se nepodařilo schválit žádnou zásadní legislativu, která by se týkala regulace obchodu se zbraněmi. „Už je to nějakých patnáct let, kdy se prakticky nic na téhle scéně na federální úrovni neděje.“
Tragédie ale nepostihují v USA jen školy. Vůbec nejhorší útok střelce zažilo Las Vegas před pěti lety. Čtyřiašedesátiletý muž začal z hotelového pokoje střílet do davu při country festivalu. Zabil šedesát lidí a další stovky zranil. Do té doby byl dějištěm nejhorší střelby noční klub v Orlandu na Floridě. V roce 2016 tam zahynulo devětačtyřicet lidí.
