Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích, píše list The Washington Post (WP).
Soudní příkaz vydal Doughty v rámci sporu, který otevřela dvojice republikánských nejvyšších státních zástupců z Louisiany a Missouri Jeff Landry a Andrew Bailey. Americká vláda podle nich „donebevolajícím způsobem porušovala první dodatek ústavy (o svobodě projevu)“, když s mediálními společnostmi jednala o odstranění některých příspěvků na sítích, které šířily dezinformace ohledně očkování při pandemii koronaviru nebo ohledně volebních výsledků.
Soudce, jehož do funkce jmenoval republikánský exprezident Donald Trump, uvedl, že Landy a Bailey předložili materiály, které mají prokazovat, že Bílý dům a vládní úřady se podílely na potlačování svobody projevu na základě obsahu, píše WP. Soudní příkaz obsahuje jisté výjimky, za kterých může vláda se sítěmi o obsahu komunikovat, například aby je informovala o ohrožení národní bezpečnosti, kriminální činnosti nebo snaze zastrašovat některé voliče, aby neodevzdali svůj hlas.
Sítě rozhodnutí nekomentovaly
Zástupce Bílého domu podle agentury Reuters uvedl, že se rozhodnutím soudce zabývá a ministerstvo spravedlnosti „zváží své možnosti“. Společnost Google, jíž se soudní spor týká také, na žádost WP o komentář nereagovala. Mateřská společnost Facebooku Meta věc komentovat odmítla a Twitter reagoval automatickou zprávou, která obsahovala emotikon exkrementu, píše deník.
Soudní příkaz přímo ovlivní činnost ministerstva spravedlnosti, zahraničí, zdravotnictví i federálního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), uvádí WP. Podle agentury Reuters soudce uvedl, že vládní úřady, včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), nesmějí komunikovat se společnostmi provozujícími sociální média „za účelem naléhání, povzbuzování a vyvíjení nátlaku k odstranění, vymazání nebo omezení obsahu“, který nepřekračuje rámec svobody projevu podle prvního dodatku ústavy.
Rozhodnutí je klíčovým milníkem v roky dlouhém mezistranickém sporu ohledně svobody projevu na sociálních sítích. Republikáni tvrdí, že snahy mediálních společností zamezit šíření dezinformací o veřejném zdraví a volbách vyústily v nespravedlivou cenzuru jejich politických postojů. Demokraté naproti tomu říkají, že společnosti nezašly v dohledu nad obsahem v zájmu ochrany demokratických institucí dostatečně daleko.
Státní zástupci Landry a Bailey své argumenty staví na množství e-mailové i jiné komunikace mezi vládou a mediálními společnostmi. Vláda podle nich začala systematicky zasahovat do obsahu na sociálních sítích v roce 2017, když byl v Bílém domě Trump. Komunikace mezi vládou a technologickými firmami ohledně obsahu podle prokurátorů zintenzivnila v roce 2020 v reakci na bující pandemii koronaviru a „skokově se urychlila“ poté, co v Bílém domě usedl Joe Biden, který měl aktivně tlačit na technologické společnosti, aby odstraňovaly příspěvky, které šířily dezinformace o očkování.
