Blatnice pod Svatým Antonínkem - Ne Kašpar, Melichar a Baltazar, ale Radovan a dva Františkové. V kapli svatého Antonínka na Hodonínsku se nesešli mudrcové z vánočních legend, ale letošní králové ze tří měst a obcí ze Slovácka, kde drží tradici Jízdy králů. Pouť se koná jen jednou za šest let, právě tak často se stane, že se tradiční jízda, zapsaná na seznam UNESCO, koná v jeden rok ve všech třech obcích.
Radovan Siman z Kunovic, František Šobán z Vlčnova a František Libosvár z Hluku. Letos se na Slovácku po šestileté odmlce opět konají hned tři královské jízdy. Před nimi se ještě družiny sešly u kaple svatého Antonínka. „Krojované procesí vyšlo od Lhotské studánky nad Ostrožskou Lhotou za zpěvu starých poutních písní,“ uvedl mluvčí kunovické radnice Zdeněk Kučera.
Mše začala o půl čtvrté odpoledne. Účastníci se modlili především za to, aby všechny jízdy proběhly bez problémů a aby jim přálo počasí. „V případě Jízdy králů totiž neexistují náhradní 'mokré varianty' akce,“ poznamenala před začátkem mše starostka Kunovic Ivana Majíčková.
„Je to pro mě velká čest, že můžu být král a že jsem se setkal s dalšími králi,“ uvedl jedenáctiletý František Libosvár. Přípravy na červencovou jízdu v Hluku už pomalu začínají. „Byl jsem už jezdit na koních. Hlavně aby vyšlo počasí,“ přál si král.
Slovácké Jízdy králů
Jízda králů v Kunovicích, kde se jezdí jednou za dva roky, se uskuteční 16. až 18. května, ve Vlčnově, kde jako na jediném místě král s družinou vyráží do ulic každoročně, 23. až 25. května, a v Hluku, kde se koná jednou za tři roky, 3. až 6. července. Kromě toho se tradice jízdy králů nepravidelně udržuje i v obci Skoronice na Hodonínsku, kde se jela loni po 12 letech.
První oficiální setkání tří slováckých králů se konalo na stejném místě v roce 2008. Při něm byla stejně jako dnes podepsána i pamětní listina, která je připomínkou vzniku nové tradice související se starobylým zvykem jízdy králů.
Jízdy králů si cení i UNESCO
Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě už z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Jízda králů je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
