Velké Meziříčí – Ve Velkém Meziříčí, na pomezí Čech a Moravy, žije vlastivědný badatel Vladimír Makovský, jehož vášní je výzkum rodokmenů. I přes svůj pokročilý věk pracuje jako kronikář, vydává knihy a brožury. Jeho životním mottem je nezahálet ani chvilku. 87letý badatel je zakladatelem a členem Vlastivědné a genealogické společnosti ve Velkém Meziříčí. Genealogie nebo-li pomocná věda historická je o vztahu mezi lidmi, který vyplývá z rodového původu a příbuzenských vztahů.
Nebývalý zájem o popisnou genealogii přišel až po pádu totality. Zasloužili se o to krajané v zahraničí, pátrali po svých předcích a příbuzných a právě to byl odrazový můstek i pro Vladimíra Makovského. Desítka rodin našla díky němu své kořeny a povědomí o předcích, kdy žili, čím byli a jak se jim vedlo.
Pan Makovský při vytváření rodokmenu musí prostudovat tisíce materiálů z matrik, pozemkových i gruntovních knih, katastrálních úřadů a jiných dokumentů. Musel se, jak sám říká, skamarádit i s počítačem. „V dnešní době je problém shánět v Paříži nebo v Berlíně informace z dob Rakouska-Uherska,“ říká.
Třicet let zkušeností s bádáním a hledáním rodů přimělo Vladimíra Makovského k tomu, že vydal knihu Hledáme své předky, která má pomoct začínajícím badatelům. Do místního Jupiter klubu navíc chodí každý týden, spolupracuje při vydávání zajímavostí města a jezdí po kraji na besedy.
Vladimír Makovský se vyučil mlynářem a možná i proto mapoval všechny mlýny v regionu a napsal o nich i knihy. „Vždycky říká, že už nic psát nebude, a pak za dva dny přijde s nějakým nápadem a ptá se, jestli to můžeme nějak zrealizovat,“ nechal se slyšet ředitel Jupiter klubu Milan Dufek.
Vladimír Makovský za svůj život vydal 30 publikací, z toho 5 genealogických a 25 vlastivědných. Většina se týká Meziříčska a okolí.
