Duchcov - Incident v Duchcově vyvolává emoce, středeční klidná demonstrace přerostla v nepovolený pochod, v jehož čele šli představitelé krajní pravice. Jednoho z protestujících policie zatkla, zabavila také přes dvacet zbraní včetně mačet a mečů. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková proto vyzvala ke zklidnění protiromských nálad. „Šlo o útok jednotlivce, který nemůžeme vztahovat na všechny Romy,“ varovala Šimůnková.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva varovala před zobecňováním útoků v Duchcově na všechny Romy a zároveň připomněla nedávné nepokoje na Šluknovsku, které také vyvolal jeden konkrétní útok. „Musíme se na útok podívat jako na útok jednotlivců, ne na útok všech Romů,“ uvedla Šimůnková a připomněla, že od útočníků se distancovala i duchcovská romská komunita.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva se obává, aby se demonstrace nestaly příležitostí pro pravicové extremisty k vyvolávání rasové nesnášenlivosti. Řešení vidí v dlouhodobé sociální práci. Vládě už předložila plán, jak postupovat v krizových situacích. Například na Šluknovsku, které bylo kvůli podobným incidentům před časem středem zájmu médií i politiků, už podle ní zapracovala Agentura pro sociální začleňování. Výsledky jsou prý už na místě vidět. „Důležitá je nejen práce policie, ale také terénní sociální práce,“ uvedla Šimůnková.
Policie před demonstrací zadržela zbraně, jeden muž je obviněn z přestupku
Po duchcovské demonstraci se zřejmě jeden muž bude zodpovídat z přestupku proti veřejnému pořádku. Policie také při kontrolách aut přijíždějících do města našla zbraně. „Zadrželi jsme 22 zbraní. Jednalo se převážně o basebalové pálky, meč, mačetu, kovové hole nebo nože,“ sdělil teplický policejní mluvčí Daniel Vítek.
Jak se dostal záznam z kamery na veřejnost?
Policisté také začali prošetřovat sebe samé. Zajímá je, jak se na veřejnost dostal záznam rvačky, který v pondělí vzbudil velký zájem a krátce poté trojice duchcovských obyvatel svolala demonstraci. Pokud za únikem stojí policista, bude mu hrozit obvinění ze zneužití pravomocí. Duchcovská starostka již vyloučila, že by záznam pustila ven městská policie.
Klidnou demonstraci vystřídal nepovolený pochod, zastavila ho policie
Tisíc demonstrantů se na náměstí sešlo v šest večer, samotná akce byla klidná. „Původní záměr organizátorů byl, že se sejdeme jen Duchcovští, popovídáme si o tom a já představím opatření, která udělalo město,“ přiblížila duchcovská starostka Jitka Bártová původní záměr. Organizátoři demonstrace předem zveřejnili informaci o ní na Facebooku, kde ji podpořily tisíce lidí. Později oznámení stáhli a vyzvali lidi, aby do Duchcova nejezdili.
Původní záměr se podařilo splnit, spíše než hlučný protest probíhala na náměstí diskuse. „Neházím všechny Romy do jednoho pytle. Ale pokud si stěžují, že je jim tolik ubližováno, tak proč se neseberou a nejdou jinam? Já bych to udělal,“ řekl během protestu shromážděným jeden z pořadatelů Jindřich Svoboda. Starostka potom slíbila, že svolá setkání duchcovských občanů. „Vlastní shromáždění, kterého se zúčastnila skoro tisícovka občanů, bylo bez jakýchkoliv problémů a policie nemusela nijak zasahovat. Situaci na místě pouze monitorovala,“ potvrdil policejní mluvčí.
Po ukončení demonstrace se však asi 200 jejích účastníků rozhodlo zamířit do míst obývaných Romy a na místo, kde došlo ke rvačce, jež napětí v Duchcově vyvolala. Pochod však nebyl povolený, v cestě demonstrantů se tak objevili těžkooděnci a lidé se během několika hodin rozešli. „V čele průvodu bylo několik desítek příznivců krajní pravice, jejichž agresivní chování se stupňovalo i přes intenzivní práci policistů z antikonfliktního týmu,“ popsal mluvčí policie. Podle Vítka policisté situaci ve městě monitorovali i v noci.
Incident, na který pořadatelé demonstrace reagují, se stal v noci na 18. května. Skupina mužů a žen napadla mladý manželský pár, který se vracel z diskotéky. Stal se pod dohledem pouliční kamery a sledoval ho duchcovský strážník. Podle starostky Bártové nezasáhl dostatečně účinně, město ho proto propustilo. Policie kvůli útoku obvinila z těžkého ublížení na zdraví tři muže a dvě ženy ve věku od 16 do 44 let. Podle informací vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je rodina, kterou policie z napadení obvinila, uzavřená a v Duchcově žije jen občas. „Samotní obyvatelé Duchcova, včetně místních Romů, uvádějí, že pachatelé útoku pochází z uzavřené rodiny, která se nedávno vrátila z Velké Británie a jejíž členové měli opakovaně problémy s okolím,“ uvedla Šimůnková.
Podobnými shromážděními, která přerostla v pochod městem, začaly před dvěma lety protiromské nepokoje ve Šluknovském výběžku. I tam bylo na počátku napadení menší skupiny etnických Čechů skupinou Romů, stejně jako v Duchcově v polovině května. Při největších demonstracích na začátku září 2011 Varnsdorfem pochodovalo několik tisíc lidí a policie proti nejradikálnějším z nich musela zakročit pomocí vodního děla a jízdní jednotky. Starostové tehdy vytvořili seznam deseti požadavků na legislativní změny a další opatření, splněný byl jen jeden z nich - více policistů v ulicích. V Ústeckém kraji poté vznikla šedesátičlenná speciální pořádková jednotka, která byla ve čtvrtek nasazená i v Duchcově.
Socioložka Šiklová: Nejde jen o ekonomické problémy, ale i o sociální vyloučení
Podle socioložky Jiřiny Šiklové není situace Romů v České republice tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Ve srovnání s Evropou situace napjatá není,“ uvedla Šiklová. Důvodem podle ní je, že Romů v České republice není takové množství, mnozí z nich jsou navíc bez problémů integrovaní. Socioložka poukázala i na v současné době probíhající festival Khamoro. „Kdyby u nás byla opravdu situace tak špatná, tak by k nám romští umělci ze zahraničí nepřijeli,“ řekla Šiklová.
Problémy Romů podle nich nejsou jen ekonomické a jejich řešením tak není jen najít pro znevýhodněné lidi práci. „Nejde jen o to, najít lidem práci, ale také o to hledat i ty pozitivní věci, které na Romech jsou,“ uvedla socioložka. Spíše než sociálně-ekonomický faktor podle ní hraje v případě Romů roli sociální vyloučení. Rodina útočníků z Duchcova ostatně podle Šiklové vlastní tři domy. Velkým problémem je i podle socioložky generalizace problému na celou romskou komunitu, na kterou upozornila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
