Archeologové se po deseti letech vrátili k průzkumu rožmberské hrobky v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Prozkoumali rakev vedle sarkofágu Petra Voka a zjistili, že patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. V truhle objevili luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Našli i další rožmberské zlato.
V rožmberské hrobce našli vědci další zlato. Rakev patřila zřejmě Kateřině z Ludanic
V roce 2011 potvrdili archeologové přesné místo, kde je, a že je v hrobce vedle Voka pohřbeno i dalších 38 členů rodu. Teď prozkoumali i obsah rozpadající se dřevěné rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu, vedle Vokovy rakve. Poprvé zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky.
„Průzkum přinesl další řadu indicií, které podporují hypotézu, že jde o rakev s ostatky manželky posledního Rožmberka, Kateřiny z Ludanic. Odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata. Důležité zjištění je, že prsten není ani zdaleka jediné rožmberské zlato. V téhle rakvi je zlatých šperků mnohem větší množství,“ řekl geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz.
Vznikne kopie prstenu
Nově vytvořili archeologové i digitální kopii Vokova sarkofágu včetně všech reliéfních ozdob. Už v roce 2011 objevili na víku jeho cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patrně patřil Kateřině z Ludanic. Teď pořídili snímky i 3D sken renesančního šperku. „Jedná se o výjimečný zlatý prsten, zdobený emailem a drahými kameny červené a zelené barvy s velmi netradičním tvarem korunky,“ poznamenal Šindelář. Snímky a digitální model prstenu předali zlatníkům, kteří vytvoří kopii.
Odborníci hledají po světě podobné prsteny. Našli analogii v Anglii. „Prsten je výjimečný. Našli jsme analogie v anglickém prostředí, pohybujeme se v prostředí významných zlatníků, rytců, kteří pracovali také na dvoře Rudolfa II. Tím je nález hodně vzácný. Je to zatím jen pracovní hypotéza, že Petr Vok ho nechal udělat pro Kateřinu z Ludanic, když měli zásnuby,“ řekla archeoložka Zuzana Thomová.
Za důležité považuje i to, že v hrobce, která je nepřístupná, mohli udělat průzkum díky technologii vyvinuté přímo pro tento účel. „Je tak dokonalá, že dokáže udělat výzkum za nás, aniž bychom do hrobky museli vstoupit,“ řekla Thomová.
GALERIE
Sarkofág Petra Voka a zlatý prsten na víku
Hrobka bude zapečetěná, otvory zazděné
Do hrobky se archeologové vrátili, protože skončila životnost čidla, které v roce 2011 vpravila dovnitř sonda. Měřilo údaje o teplotě a vlhkosti. Hrobka je v dobrém stavu. Průzkum tak skončil.
„Po deseti letech jsme měli unikátní příležitost udělat podrobnou dokumentaci hrobky. Všechny konstrukce jsou v bezvadném stavu, není tak nutné vymýšlet nějaký velkolepý zásah, který by měl zachraňovat něco z historie Rožmberků. Hrobka byla definitivně zapečetěná a otvory zazděné. Není potřeba tam možná stovky let znovu vstupovat,“ řekl Šindelář.
Z průzkumu získali vědci také informace, jak se za Rožmberků pohřbívalo. „Člověk by očekával, že když je to hrobka takto významného rodu, bude tam víc kovových sarkofágů. A on je tam jenom jeden, potažmo dva, i když u druhého nevíme, komu patří. V ostatních případech byli pohřbeni ve dřevěných rakvích, proto, že prostor byl malý,“ řekla Thomová.
Hrobka zaujímá asi třetinu prostor pod podlahou presbytáře. Vedle Vokovy rakve je v ní ještě jeden podobný sarkofág. Zřejmě v něm leží manželka Viléma z Rožmberka, Žofie Braniborská.
Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902.
