Rudolf II.

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Archeologové se po deseti letech vrátili k průzkumu rožmberské hrobky v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Prozkoumali rakev vedle sarkofágu Petra Voka a zjistili, že patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. V truhle objevili luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Našli i další rožmberské zlato.

Břevnovský klášter se může nově pochlubit obrazem od Hanse von Aachena – a to přesto, že se jeho sbírka nijak nerozrostla. Kunsthistorici umělce nově identifikovali jako autora díla dosud anonymního vyobrazení Bolestného Krista. Obraz po výzkumu restaurovali a nyní se vrátil na své místo v klášteře.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.