Břevnovský klášter má netušený umělecký poklad. Bolestného Krista stvořil Hans von Aachen

Nahrávám video

Břevnovský klášter se může nově pochlubit obrazem od Hanse von Aachena – a to přesto, že se jeho sbírka nijak nerozrostla. Kunsthistorici umělce nově identifikovali jako autora díla dosud anonymního vyobrazení Bolestného Krista. Obraz po výzkumu restaurovali a nyní se vrátil na své místo v klášteře.

Na stěně Břevnovského kláštera visel desítky let obraz Bolestného Krista s popiskem, že je od anonymního českého autora z druhé poloviny 17. století. Nikdo proti tomu nic nenamítal, dokud kolem v roce 2016 nešel historik umění Štěpán Vácha.

Když si obraz pozorně prohlédl, nabyl dojmu, že je starší a že by mohl být od Hanse von Aachena, tedy dvorního malíře Rudolfa II., který působil i v Itálii. „V rukopisu se tento obraz podobal právě tvorbě tohoto malíře,“ podotkl Vácha. 

Ke zjištění autorství nepodepsaného plátna pomohly detaily malby i technologie používané při restaurování. Na to, že je autorem von Aachen, ukázalo i infračervené světlo – díky němu bylo možné rozpoznat pod obrazem ještě jiný. Tam, kde jsou nyní ramena Krista, byl nejprve portrét muže – podobný známému Aachenovu portrétu Rudolfa II.

„Fyziognomické rysy jako tvar nosu a výrazný spodní ret připouštějí domněnku, že jde o nedokončenou podobiznu císaře Rudolfa II., kterou následně Aachen použil pro nový obraz,“ popsal kunsthistorik Vácha.

Odpovídá tomu i doba, kdy malba vznikla. „Obraz si objednal opat Wolfgang Zelender na začátku 17. století. Tento opat byl chráněnec Rudolfa II.,“ poukázal objevitel autorství obrazu.

Dílo již má za sebou obnovu a vrátilo se do kláštera. I když má po určení autorství větší hodnotu, zůstane součástí běžné prohlídkové trasy. O uměleckohistorickém bádání, technologickém průzkumu a restaurování vznikl časosběrný filmový dokument, který Akademie věd zveřejní v příštím roce.

Hans von Aachen žil v letech 1552 až 1615. Osvojil si základy malířského řemesla ve svém rodném městě Kolíně nad Rýnem a jako dvaadvacetiletý se vypravil do Itálie. V tamních uměleckých centrech, Benátkách, Florencii a Římě, se Aachen pohyboval v kruzích převážně nizozemských obchodníků a umělců a záhy se vypracoval na uznávaného portrétistu a malíře náboženských i žánrových obrazů.

Na sklonku 80. let 16. století se vrátil do Německa a vstoupil do služeb bavorského vévody v Mnichově. Zlomovým okamžikem jeho kariéry bylo jmenování malířem císaře Rudolfa II. v roce 1592. Praha se Aachenovi stala novým domovem, kde pro svého náročného patrona i další prominentní klienty maloval plátna s mytologickými náměty, alegorie, portréty či miniatury na alabastru a také náboženské obrazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...