Břevnovský klášter má netušený umělecký poklad. Bolestného Krista stvořil Hans von Aachen

Nahrávám video

Břevnovský klášter se může nově pochlubit obrazem od Hanse von Aachena – a to přesto, že se jeho sbírka nijak nerozrostla. Kunsthistorici umělce nově identifikovali jako autora díla dosud anonymního vyobrazení Bolestného Krista. Obraz po výzkumu restaurovali a nyní se vrátil na své místo v klášteře.

Na stěně Břevnovského kláštera visel desítky let obraz Bolestného Krista s popiskem, že je od anonymního českého autora z druhé poloviny 17. století. Nikdo proti tomu nic nenamítal, dokud kolem v roce 2016 nešel historik umění Štěpán Vácha.

Když si obraz pozorně prohlédl, nabyl dojmu, že je starší a že by mohl být od Hanse von Aachena, tedy dvorního malíře Rudolfa II., který působil i v Itálii. „V rukopisu se tento obraz podobal právě tvorbě tohoto malíře,“ podotkl Vácha. 

Ke zjištění autorství nepodepsaného plátna pomohly detaily malby i technologie používané při restaurování. Na to, že je autorem von Aachen, ukázalo i infračervené světlo – díky němu bylo možné rozpoznat pod obrazem ještě jiný. Tam, kde jsou nyní ramena Krista, byl nejprve portrét muže – podobný známému Aachenovu portrétu Rudolfa II.

„Fyziognomické rysy jako tvar nosu a výrazný spodní ret připouštějí domněnku, že jde o nedokončenou podobiznu císaře Rudolfa II., kterou následně Aachen použil pro nový obraz,“ popsal kunsthistorik Vácha.

Odpovídá tomu i doba, kdy malba vznikla. „Obraz si objednal opat Wolfgang Zelender na začátku 17. století. Tento opat byl chráněnec Rudolfa II.,“ poukázal objevitel autorství obrazu.

Dílo již má za sebou obnovu a vrátilo se do kláštera. I když má po určení autorství větší hodnotu, zůstane součástí běžné prohlídkové trasy. O uměleckohistorickém bádání, technologickém průzkumu a restaurování vznikl časosběrný filmový dokument, který Akademie věd zveřejní v příštím roce.

Hans von Aachen žil v letech 1552 až 1615. Osvojil si základy malířského řemesla ve svém rodném městě Kolíně nad Rýnem a jako dvaadvacetiletý se vypravil do Itálie. V tamních uměleckých centrech, Benátkách, Florencii a Římě, se Aachen pohyboval v kruzích převážně nizozemských obchodníků a umělců a záhy se vypracoval na uznávaného portrétistu a malíře náboženských i žánrových obrazů.

Na sklonku 80. let 16. století se vrátil do Německa a vstoupil do služeb bavorského vévody v Mnichově. Zlomovým okamžikem jeho kariéry bylo jmenování malířem císaře Rudolfa II. v roce 1592. Praha se Aachenovi stala novým domovem, kde pro svého náročného patrona i další prominentní klienty maloval plátna s mytologickými náměty, alegorie, portréty či miniatury na alabastru a také náboženské obrazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 6 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 9 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 17 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled