Restaurování

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.

V restaurátorské dílně v Muzeu východních Čech v Hradci Králové se mohli lidé poradit, jak správnou péčí prodloužit životnost uměleckých předmětů nebo jak opravit poškozenou věc. Vedení muzea ji otevřelo poprvé na žádost veřejnosti a v případě zájmu chce tuto akci opakovat přibližně za čtvrt roku.

V italském Římě se po deseti letech restaurování otevírá část historického komplexu Domus Aurea, který nechal v roce 64 našeho letopočtu vybudovat císař Nero. Z paláce se dochovaly jen podzemní prostory, ale i ty jsou jedinečnou připomínkou éry římské říše. Nero nechal palác vybudovat po velkém požáru, který mohl založit sám imperátor proslulý svou krutostí a který věčné město téměř celé zničil. Podle odhadů pokrývalo Neronovo dílo nejméně 40 hektarů, pětinásobek dnešní rozlohy Pražského hradu. Palác po císařově smrti zchátral a téměř beze stopy zmizel. Jeho podzemí znovu objevili v 15. století.

Noční hlídka se opět přiblíží podobě z doby svého vzniku, i když to nejspíš potrvá roky. V amsterdamském Rijksmuseu totiž začala další fáze restaurování zřejmě nejvýznamnějšího obrazu Rembrandta van Rijna. Pomůže ukázat, čím si tento umělec vysloužil označení mistra světla a stínu. Noční hlídka není předmětem zájmu restaurátorů poprvé, dřívější obnova například konečně ukázala, že hlídka zachycená na malbě se vůbec neodehrává v noci. Součástí příběhu obrazu ale zůstávají teorie, že se stal příčinou autorova úpadku.

Národní filmový archiv digitálně restauroval veselohru Kristian s Oldřichem Novým v hlavní dvojroli. Premiéru v biografech měl snímek týden po vypuknutí druhé světové války, nyní se do kin opět vrací.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Ve Svitavách skončilo restaurování patnáct metrů dlouhého mechanického betléma, který svými rozměry předčí i slavný Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Svitavské dílo tvoří pět skupin figur, které ve městě zůstaly po odsunu jeho německého obyvatelstva. Hrozilo, že skončí mezi odpadky. Na restaurování obřího betléma se pracovalo zhruba deset let.

Raně barokní malířka Artemisia Gentileschiová namalovala v roce 1616 akt, který byl o něco později upraven, aby nepohoršoval. Po několika staletích se dočká odhalení díky restaurátorům. Ti zahájili ve Florencii postupné čištění cenzurovaného díla. Potrvá šest měsíců, poté by mělo být odhaleno ve své původní podobě – ovšem jen virtuálně. Skutečný obraz už vrátit v čase nelze. Restaurování cenzurovaného obrazu má i symbolický přesah, jméno Artemisie Gentileschiové nabývá na významu v souvislosti s hnutím MeToo.

Restaurátoři opravují na zámku v Zákupech na Českolipsku stropní malby Josefa Navrátila. Pocházejí z let 1850 až 1851, kdy byl zámek zařizován jako letní sídlo pro posledního českého krále Ferdinanda Dobrotivého. Zmizel i historický paskvil, který vytvořili restaurátoři v padesátých letech doplněním maleb o barokní ornamenty.

Restaurátoři začali opravovat dřevěnou konstrukci historického kolotoče na pražské Letné. Atrakce z konce devatenáctého století, svého druhu jedna z nejstarších v Evropě, nefunguje už patnáct let. Původně se přitom měla roztočit už před čtyřmi lety.

Sněmovní sál v kroměřížském zámku prochází péčí restaurátorů, kteří ve výšce sedmnácti metrů obnovují obrazová plátna na stropě. Na místě se odehrával ústavodárný říšský sněm v roce 1848 a prostor posloužil i jako kulisa pro scény legendárního filmu Amadeus. Památka je i součástí seznamu UNESCO.

Většina prací na obnově kostela v památkově chráněném areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří na Brněnsku je hotová. Zbývá dokončit především hlavní oltář, pak také křtitelnici a kazatelnu. Práce za celkem sedmačtyřicet milionů korun mají skončit příští rok.

Radnice v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku má novou zrestaurovanou fresku Alfonse Muchy, která pokrývá strop nové zasedací místnosti. Muchovy malby z dob jeho mládí jsou již odkryté v kanceláři starosty, ve vestibulu a v podatelně úřadu. Místní je vítají, jezdí se na ně ale dívat zájemci z Plzně nebo i Rakouska, řekla místostarostka města Eliška Volná (za KSČM).

Více než čtyři sta let staré vzácné malby odkryli restaurátoři v kostele františkánského kláštera v Kadani. Na jejich záchraně pracovali dvě dekády. Kostel je kompletně zrestaurovaný a vrací se do něj i mobiliář a varhany z 18. století. Poprvé si ho návštěvníci prohlédnou v červenci. Kadaň usiluje o zápis památky na seznam UNESCO.

Po dvaceti letech odborníci důkladně čístí relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Jejich práci provází podrobná dokumentace, která by měla posoudit, jestli se jeho stav nezměnil, řekl restaurátor Andrej Šumbera. Čištění jedné z nejcennějších movitých památek v zemi má na starosti. Relikviář v letošním roce čeká stěhování do nových prostor v takzvaných Pluhovských domech, které se v současné době na zámku a hradu Bečov rekonstruují.

Na hradě Veveří odhalují restaurátoři rokokovou nástěnnou malbu. Výjevy pokrývají všechny stěny jedné z rohových místností této památky nad brněnskou přehradou. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout v létě.

Břevnovský klášter se může nově pochlubit obrazem od Hanse von Aachena – a to přesto, že se jeho sbírka nijak nerozrostla. Kunsthistorici umělce nově identifikovali jako autora díla dosud anonymního vyobrazení Bolestného Krista. Obraz po výzkumu restaurovali a nyní se vrátil na své místo v klášteře.

Moravské divadlo znovu zdobí historická ručně tkaná opona s vyobrazením Olomouce. Opona, která prošla náročnou restaurací, se na místo vrátila v souvislosti s letošními stými oslavami působení české divadelní scény v Olomouci. Ručně tkaná reliéfní tapiserie o rozměru osmdesát metrů čtverečních je podle ředitele divadla Davida Gerneše největší na světě.

Dvě z nejvýznamnějších barokních památek na území Brna – kostel svatého Leopolda a jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie – získají od města dotaci na dílčí opravy. Díky příspěvku se tak podaří zaplatit restauraci lavic, soch a dekoračních prvků, které na odborný zásah čekají desítky let.

Turistům bude od léta přístupný historický most ze 17. století mezi Mikulovem a Sedlecem, který je součástí areálu kulturní památky letohrádku Portz Insel. Po letech chátrání jsou dělníci hotovi s jeho opravou, trvala rok. Spolu s mostem prošly rekonstrukcí i okolní cesty vedoucí do Rakouska. Náklady jsou zhruba 32 milionů korun. Většinu pokryla evropská dotace.

Letos na jaře by měly do Česka zamířit ze syrské Palmýry artefakty, které poškodili teroristé z organizace Islámský stát. Restaurátoři jim začnou vracet původní podobu, což dosud komplikovala bezpečnostní situace v Sýrii. Jak se přímo v ruinách antického města přesvědčil štáb České televize, zničené monumenty na opravy stále čekají.

Nizozemští restaurátoři hlásí nečekaný objev v obrazech Marca Chagalla. Odkrytí malířského tajemství ruského avantgardisty zabralo restaurátorům pět let. Podrobný výzkum ukázal, že slavný malíř používal pouze několik odstínů barev a že mu jako plátno často posloužil třeba ubrus nebo prostěradlo.

Studenti brněnské Vyšší odborné školy restaurátorské pracují i letos ve slavkovském zámku na opravách historického nábytku, a plní tak odbornou praxi. Tentokrát opraví stůl a rohovou skříň s želvovinou z první poloviny 19. století. Návštěvníci mohou restaurátory pozorovat při práci na hlavní prohlídkové trase zámku.

Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě (VŠB-TUO) se v pátek otevřela restaurátorská dílna historických motocyklů. Opravovat se v ní budou také stroje někdejšího závodníka a akademického sochaře Miroslava Rybičky, který kraji před čtyřmi lety daroval kolekci motocyklů včetně vzácných kousků.