Malíř Chagall překvapil odborníky. Vystačil si s osmi odstíny a noční košilí

Nahrávám video

Nizozemští restaurátoři hlásí nečekaný objev v obrazech Marca Chagalla. Odkrytí malířského tajemství ruského avantgardisty zabralo restaurátorům pět let. Podrobný výzkum ukázal, že slavný malíř používal pouze několik odstínů barev a že mu jako plátno často posloužil třeba ubrus nebo prostěradlo.

Rodák z běloruského Vitebska Chagall (1887–1985) měl blízko hned k několika směrům: kubismu, surrealismu i fauvismu. Pestrost barev a sklon k utváření vlastní univerzální symboliky do jeho obrazů vnáší zvláštní snovost. Tím spíš byl pro restaurátory překvapivý jejich objev.

„Za bezmála pětatřicet let si vystačil s osmi odstíny. To je pozoruhodné, hlavně vzhledem k tomu, kolik toho za tu dobu procestoval,“ podivuje se restaurátorka Meta Chavannesová z Městského muzea v Amsterdamu. Sám Chagall přitom říkal, že každé město, v němž žil – ať rodný Vitebsk, carský Petrohrad nebo bohémská Paříž – mělo své vlastní barvy, které prý v sobě nosil po celý život.

Místo plátna ubrus

Speciální lampy s infračerveným světlem restaurátorům umožnily nahlédnout i pod vrstvy barev. Pod obrazem Synagoga v Safedu z roku 1931 našli náčrt o pár let staršího portrétu zachycujícího výtvarníkovu dceru Idu u okna. Překvapením pro odborníky byly také materiály, na něž Chagall maloval.

Jeho skromnost přisuzují hubeným létům po příjezdu do Paříže. Kvůli nedostatku peněz si nemohl zrovna vybírat, namísto plátna si tak vystačil s prostěradlem nebo noční košilí. Jeden ze svých nejslavnějších obrazů s názvem Šumař na střeše vytvořil na kostkovaném ubrusu. „Strukturu, která je jasně viditelná na zadní straně, využil při malování. Vytvořil šachovnicový vzor a některé čtverečky zamaloval černou a bílou barvou,“ upozorňuje Chavannesová. 

Chagallovi se amsterodamské muzeum bude věnovat i nadále. V sobotu otevře výstavu se čtyřmi desítkami malířových obrazů. Veřejnost je pohromadě uvidí poprvé po téměř sedmdesáti letech.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...