Malíř Chagall překvapil odborníky. Vystačil si s osmi odstíny a noční košilí

Nahrávám video

Nizozemští restaurátoři hlásí nečekaný objev v obrazech Marca Chagalla. Odkrytí malířského tajemství ruského avantgardisty zabralo restaurátorům pět let. Podrobný výzkum ukázal, že slavný malíř používal pouze několik odstínů barev a že mu jako plátno často posloužil třeba ubrus nebo prostěradlo.

Rodák z běloruského Vitebska Chagall (1887–1985) měl blízko hned k několika směrům: kubismu, surrealismu i fauvismu. Pestrost barev a sklon k utváření vlastní univerzální symboliky do jeho obrazů vnáší zvláštní snovost. Tím spíš byl pro restaurátory překvapivý jejich objev.

„Za bezmála pětatřicet let si vystačil s osmi odstíny. To je pozoruhodné, hlavně vzhledem k tomu, kolik toho za tu dobu procestoval,“ podivuje se restaurátorka Meta Chavannesová z Městského muzea v Amsterdamu. Sám Chagall přitom říkal, že každé město, v němž žil – ať rodný Vitebsk, carský Petrohrad nebo bohémská Paříž – mělo své vlastní barvy, které prý v sobě nosil po celý život.

Místo plátna ubrus

Speciální lampy s infračerveným světlem restaurátorům umožnily nahlédnout i pod vrstvy barev. Pod obrazem Synagoga v Safedu z roku 1931 našli náčrt o pár let staršího portrétu zachycujícího výtvarníkovu dceru Idu u okna. Překvapením pro odborníky byly také materiály, na něž Chagall maloval.

Jeho skromnost přisuzují hubeným létům po příjezdu do Paříže. Kvůli nedostatku peněz si nemohl zrovna vybírat, namísto plátna si tak vystačil s prostěradlem nebo noční košilí. Jeden ze svých nejslavnějších obrazů s názvem Šumař na střeše vytvořil na kostkovaném ubrusu. „Strukturu, která je jasně viditelná na zadní straně, využil při malování. Vytvořil šachovnicový vzor a některé čtverečky zamaloval černou a bílou barvou,“ upozorňuje Chavannesová. 

Chagallovi se amsterodamské muzeum bude věnovat i nadále. V sobotu otevře výstavu se čtyřmi desítkami malířových obrazů. Veřejnost je pohromadě uvidí poprvé po téměř sedmdesáti letech.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získal v Benátkách film Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
před 3 mminutami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 1 hhodinou

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 14 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.