Katolíci v klášterním kostele v Želivi na Pelhřimovsku odhalili památník, který vzpomíná řeholníky a kněze vězněné komunistickou totalitou. Autorem pamětní desky s plastikou ukřižovaného Krista je slovenský výtvarník Svetozár Ilavský.
Ve zrušeném želivském klášteře komunistická moc v padesátých letech arestovala duchovní z Čech, Moravy i Slovenska. Mezi roky 1950 a 1956 prošlo zdejším internačním táborem 464 duchovních včetně pozdějšího kardinála Františka Tomáška, který se zde se svými spoluvězni znovu setkal 13. srpna 1968.
V klášteře, jejž premonstráti obnovili počátkem devadesátých let, se v půli srpna pravidelně koná pouť smíření, a při té letošní katolíci odhalili i pomník, který osudy vězněného duchovenstva připomíná.
„Nemám k nim žádné nenávisti“
Středem díla Svetozára Ilavského je ukřižovaný Kristus, jehož podoba vznikla už v roce 2003 při příležitosti návštěvy Jana Pavla II. na Slovensku. Pro ni – potažmo pro bratislavské pódium – umělec vytvořil Krista v nadživotní velikosti. Jeden ze tří tehdy vzniklých návrhů nyní uplatnil v Želivi.
Desku památníku Ilavský doplnil písmen INM (in memoriam). „Jakoby je ve spěchu vyškrábal některý z uvězněných větvičkou nebo kusem dřeva do země na památku, abychom nezapomněli,“ řekl Ilavský, z jehož dílny pochází také obětní stůl instalovaný v želivském kostele Narození Panny Marie v loňském roce.
Památník doplňuje deska s citátem z deníku Antonína Šuránka, jednoho z internovaných kněží. Zaznamenal, že se denně modlí i za ty, kteří ho zatkli a budou ho soudit. „Abych ukázal, že jako katolický kněz nemám k nim žádné nenávisti,“ pokračuje citát.
Nedělní mši sloužil opat kláštera Jáchym Jaroslav Šimek spolu s opatem kláštera v německém Hambornu Albertem Dölkenem. Připomněli oběti totalit v řadách církve i ty, kteří byly v Želivě internováni. Na živu je z vězněných duchovních už jen Karel Exner, dlouholetý farář v Nové Pace.
Jména internovaných duchovních jsou od srpna 2013 vepsána na zdi v ambitech kláštera. Nový památník se ale nachází přímo v kostele.
