O službu nemocničních kaplanů je stále větší zájem. V Brně jsou téměř ve všech nemocnicích, a také třeba v hospicích. Duchovní podporu věřícím i pacientům bez vyznání nabízí v Brně také kaplanka, sestra Františka.
Tatínek paní Jany zemřel v nemocnici minulý týden za přísných protiepidemických opatření, nebyl ale v posledních dnech sám. Čas s ním trávila nemocniční kaplanka sestra Františka. „Vědomí, že za vaším blízkým chodí někdo, kdo ho může vyslechnout, kdo tam jenom je a není nemocniční personál, je neocenitelná pomoc, která se nedá ničím vyvážit ani ocenit,“ řekla paní Jana.
„Už to bylo krátce před smrtí, dva dny, kdy jsem se ho zeptala, jestli je to ještě k životu. A on otevřel oči a řekl: ano – ale tam nahoře,“ popsala sestra Františka. Nadějeplných i hlubokých rozhovorů nejen s umírajícími vedla už stovky, do nemocnice za pacienty i příbuznými chodí každý den.
Hovory o smyslu života, lidských vztazích
„Jsme tu od toho, aby lidé mohli promluvit o něčem hlubším, co se třeba nedá úplně popsat medicínsky, někdy ani ne psychologicky. Věci týkající se smyslu života, lidských vztahů, životních hodnot,“ vysvětlil vedoucí brněnských kaplanů Leo Zerhau.
Jenom v Brně pracuje podle informací Katolické asociace nemocničních kaplanů asi deset osob. V Jihomoravském kraji jich jsou dvě desítky. Celkově v České republice působí přibližně sto čtyřicet kaplanů. „Zájem o služby nemocničních kaplanů je docela velký, takže je pořád co dělat,“ poznamenal Leo Zerhau. Většina z nich je katolického vyznání. Pokud si ale pacienti přejí mluvit s někým z jiné církve, mohou jejich setkání domluvit.
Kaplany nemocnice často přímo zaměstnávají
Často je zaměstnává přímo nemocnice, spolupracují se zdravotnickým personálem. „Duchovní péče je součástí ošetřovatelského procesu a slouží k uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb všech pacientů. Je i na vyžádání pro každého, kdo tuto službu potřebuje, netýká se jenom věřících,“ řekla vrchní sestra první neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny Marcela Staňková.
Službu mohou vykonávat duchovní i laici, muži i ženy. K tomu musí mít vzdělání, specializační kurz a pověření některé z církví.
