Podle experta je posudek k ceně OKD odbytý. Soud si jako svědka předvolal premiéra Sobotku

Nahrávám video

Obvodní soud pro Prahu 2 ve středu po více než roční přestávce pokračuje v projednávání kauzy privatizace těžební společnosti OKD. Obžalobě čelí bývalý místopředseda Fondu národního majetku Pavel Kuta, jeho kolega Jan Škurek a autor znaleckého posudku k ceně státního podílu v OKD Rudolf Doucha. U soudu bude svědčit premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Měl by přijít vypovídat 1. září.

Soudkyně nejprve chtěla premiéra a některé další svědky vyslechnout už 25. srpna, státní zástupce Tomáš Černý ji ale obratem požádal o změnu termínu kvůli kolizi s jiným jednáním.

Podle spisu vznikla státu při privatizaci dolů škoda nejméně 5,7 miliardy korun. U soudu již expert na oceňování podniků Luboš Kluz sdělil, že posudek k ocenění státního podílu v OKD nemohl být kvůli krátkému termínu na zpracování kvalitní. Podle redaktorky České televize Karolíny Jelínkové totiž vyšlo najevo, že na ocenění státního podílu v OKD měl Doucha 29 dní. Tak krátký termín podle svědka ale neodpovídá realitě.

„Dá se očekávat, že revizní posudek bude zásadní pro vývoj v případu, je možné, že budou přizváni další svědci,“ doplnila Karolína Jelínková. Doucha svůj posudek vyhotovil na základě mandátní smlouvy uzavřené s Fondem národního majetku. 

Podle mých zkušeností nebylo možno zpracovat posudek, který by byl kvalitní a který by odpovídal zadání.
Luboš Kluz
autor revizního posudku zadaného soudem

Autor revizního posudku dále podotkl, že ocenění velkého podniku trvá samo o sobě čtyři až pět týdnů, ovšem až poté, kdy jsou nachystány veškeré podklady a není potřeba zjišťovat žádné další informace. Upozornil, že v mandátní smlouvě s Fondem národního majetku chybělo datum, k němuž budou konkrétní podklady přichystány. „Pokud nejsou podklady, termín se automaticky posouvá. Tady ta možnost nebyla a znalec se dostal do prekérní situace,“ poznamenal. Douchova společnost Vox Consult měla podle Kluze zadavateli říct, že takový úkol není schopna v daném termínu splnit.

Soud vyčkával na zhotovení revizního posudku, který podle Lidových novin uvádí, že akcie OKD byly v roce 2004 oceněny chybně. Doucha tehdy údajně nezapočítal majetek dvacítky dceřiných společností.

Doucha trvá na tom, že jeho posudek byl v pořádku, protože neoceňoval majetek, ale akcie. Vinu odmítá, stejně jako Kuta a Škurek. Kuta tvrdí, že Fond národního majetku byl pouhým administrátorem privatizace a odpovědnost za cenu prodávaného státního podílu nesla ministerstva financí a průmyslu.

  • Stát prodal zbývajících 46 procent akcií OKD v září 2004 za 4,1 miliardy – společnosti Karbon Invest, které už patřila většina těžební firmy. O čtyři měsíce dříve odsouhlasila prodej za 2,25 miliardy, ale po zásahu antimonopolního úřadu cenu zvýšila.
  • Obžalovaní podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 5,7 miliardy. Vychází z rozdílu ceny, za kterou stát OKD prodal, a odhadu tržní ceny. Ta měla být nejméně 9,8 miliardy. Podle některých zdrojů až 12 miliard.

Prodej akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse, v níž byl ministrem financí současný premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy.

Kauzu privatizace OKD soud neprojednával od loňského března. Celou dobu čekal na nový znalecký posudek, který má určit, jestli došlo k podhodnocení podílu státu, z něhož pak vyplynul i nevýhodný prodej OKD před třinácti lety.

Privatizaci OKD vyšetřovala policie a byla předmětem soudních řízení. Nikdo však nebyl potrestán. Majitelé společnosti Karbon Invest Viktor Koláček a Petr Otava byli obviněni z tunelování první poloviny OKD už v době prodeje jeho zbývající části. Dva měsíce po dokončení privatizace prodali celý podnik skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly.

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dodnes čelí kritice za svou roli při privatizaci těžební společnosti. Opakovaně prohlásil, že má čisté svědomí a že vycházel ze znaleckého posudku. Evropská komise, která prodej posuzovala, dospěla roku 2011 k závěru, že státní podíl byl prodán za tržní cenu. Oponenti však tvrdí, že neměla všechny podklady.

Nájemníci doufají v narovnání

Čím déle řízení probíhá, tím delší je čekání nájemníků bývalých bytů OKD, které byly v privatizaci prodány průměrně za 40 tisíc korun. Majitel se zavázal převést je přednostně na nájemníky, což ale dosud neudělal.

Rozsudek by podle nájemníků mohl vést třeba i ke zrušení celé privatizace. „Teoreticky by se mohl vrátit i privatizovaný majetek, nebo by mohlo dojít k nějakému narovnání,“ řekla už dříve jejich právní zástupkyně Hana Marvanová.

OKD již má reorganizační plán

Vedení těžební společnosti OKD, která je od loňska v úpadku, už předalo Krajskému soudu v Ostravě upravený reorganizační plán. Dál počítá s uzavíráním dolů a propouštěním zaměstnanců. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Kvůli úpravám plánu se na srpen odročila schůze věřitelů, na které se měl schvalovat.

OKD jako dlužník v reorganizačním plánu uvádí, že produkce jednotlivých důlních závodů a časový plán jejich útlumu budou konzultovány s investorem. Doly by těžbu měly končit postupně – Darkov a Lazy v roce 2018, ČSA v roce 2021 a ČSM v roce 2023. V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje více než 10 000 lidí. Plán předpokládá výrazné snížení počtu pracovních míst. Podle dřívějších informací by z dolů Darkov a Lazy mělo odejít více než 2000 lidí.

OKD se dostalo do úpadku kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Věřitelé pak firmě povolili reorganizaci. Pro její úspěch bylo klíčové nalezení strategického partnera, který by se postaral o další provoz dolů i jejich postupný útlum. Žádného soukromého investora ale firma nenašla, a tak minulý týden uzavřela smlouvu se státní společností Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí.

Podle této smlouvy Prisko získá 100 procent akcií nově založené společnosti OKD Nástupnická, do níž budou vloženy doly a provozní majetek. V původní OKD zůstanou pohledávky za bývalými majiteli.

V posledních měsících učinila firma řadu úsporných opatření, jedním z hlavních bylo na konci března uzavření ztrátového Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Postupně by se měly zavírat i další doly, jako poslední zřejmě Důl ČSM v roce 2023. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chlapec kvůli sledování mobilu spadl do kolejiště metra, lidé jej zachránili

Sedmiletý chlapec spadl v úterý kvůli sledování mobilního telefonu do kolejiště pražského metra ve stanici Muzeum. Díky rychlé reakci dalších cestujících se podařilo dítě dostat za několik vteřin zpět na nástupiště. Chlapec měl po pádu drobná poranění rukou, záchranáři ho převezli do nemocnice, uvedla ve čtvrtek policie. Zveřejnila video, které pád a záchranu zachycuje. Zároveň varovala, že telefon v ruce zásadně snižuje pozornost a může lidi stát život.
před 5 hhodinami

Průměrná mzda stoupla na 51 966 korun

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
09:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 11 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
včeraAktualizovánovčera v 15:45

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.