Evropská komise: Česko prodalo akcie OKD za tržní cenu

Praha/Brusel – Akcie těžební firmy OKD prodalo Česko podle Evropské komise za tržní cenu. Informuje o tom Český rozhlas Radiožurnál. Ministr financí Andrej Babiš přitom obvinil premiéra Bohuslava Sobotku, že ještě jako šéf státní pokladny prodal podíl v OKD příliš levně. Komise ale ve svém stanovisku z roku 2011 tenhle názor odmítá. Privatizační kauza se však dostane na stůl eurokomisařů znovu, a to z podnětu poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona (ODS).

Česko se podle Bruselu při prodeji menšinového podílu firmě Karbon Invest chovalo jako normální obchodník. Dostalo za něj přes 4 miliardy. V závěrech, o kterých česká média informovala už v roce 2011, komise uvedla, že se o veřejnou podporu nejednalo a že prodejní cena podílu nebyla pod jeho tržní hodnotou.

Stanovisko Evropské komise k prodeji akcií OKD:

„Prodej tranše akcií OKD ve výši 45,88 % českým státem vyhověl testu soukromého prodávajícího v tržním hospodářství, a bez existence zvýhodnění nabyvatele proto neobsahuje státní podporu.“

„Jsem rád, že Evropská komise v tomto aktuálním stanovisku znovu potvrdila to, co už bylo známo v minulosti, tj. že vláda České republiky postupovala v souladu s příslušnými zákony a realizovala tento prodej za tržních podmínek,“ komentoval poslední závěr eurokomisařů premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Vláda prodávala ten podíl za cenu vyšší, než stanovil příslušný znalecký posudek,“ dodal předseda vlády.

Zároveň odmítl, že by prodej části někdejších Ostravsko-karvinských dolů vytvářel napětí v koalici. „Tato deset let stará privatizace není předmětem koaličního sporu ani sporu mezi mnou a ministrem financí. Máme spoustu jiné práce,“ konstatoval premiér.

Český europoslanec stále pochybuje

Média ale minulý týden zpochybnila podklady, o které se komise opírala. Když totiž žádala o informace české ministerstvo financí, to poslalo do Bruselu dokumenty hájící prodejní cenu, které vypracovala sama firma Karbon Invest – tedy ta, která doly následně koupila.

Europoslanec Fajmon se tak stále domnívá, že stát mohl prodat těžební společnost OKD za nevýhodných podmínek. „V kupní ceně nebyly údajně zohledněny ceny dceřiných firem, jelikož nebyly vůbec oceněny soudním znalcem,“ upozornil Fajmon.

Požádal proto znovu Evropskou komisi, aby prověřila, zda výsledná cena nebyla nízká a odpovídala tržnímu ocenění. „Vím, že komise už jednou prodej OKD zkoumala. Ukázalo se ale, že při tom pracovala s podklady nikoli ministerstva financí, ale s argumenty, které dodali právníci kupce,“ poznamenal europoslanec. Považuje to za dostatečně silný důvod pro nové přezkoumání. Komisaři musí na jeho připomínky odpovědět do šesti týdnů.

Pochybnosti vyjádřil i předseda BYTYOKD.CZ Roman Macháček. „Komise nic nevyšetřovala, to je třeba si uvědomit. S našimi závažnými důkazy se v roce 2011 nijak nevypořádala a v podstatě je úplně ignorovala,“ řekl v rozhovoru pro ČT. Tvrdí, že cena menšinového podílu v OKD měla být minimálně o 3,4 miliardy korun vyšší.

Stát v roce 2004 prodal 45,88 procenta akcií firmy OKD za 4,1 miliardy korun. Původně přitom vláda schválila prodej za 2,25 miliardy korun, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže privatizaci zamítl s tím, že je cena příliš nízká. Tržní cena se údajně pohybovala kolem 3,5 miliardy korun.

„Evropská komise prodej prověřila a konstatovala, že při tomto prodeji nebyla poskytnuta nepovolená veřejná podpora. (…) Za majoritní podíl v OKD, který včetně podnikových bytů nechaly před rokem 1998 divoce zprivatizovat pravicové vlády, stát nedostal ani korunu. O tomto faktu se zcela účelově nemluví.“

Protikorupční policie ale v březnu 2014 přišla s tím, že má důkazy o tom, že znalec při ocenění majetku OKD pro prodej minoritního státního podílu opomenul dvacet dceřiných společností, které vlastnily například stovky dělnických bytů.

Příkladem je prodej společnosti Služby dolů, která pod státní podnik OKD spadala a vlastnila asi 1 200 bytů na Kladensku. Při privatizaci OKD společnost Služby dolů nikdo neocenil - firma Karbon Invest ji tehdy dostala zadarmo a s ní i kladenské byty. Premiér Sobotka už v roce 2009 v rozhovoru pro pořad Reportéři ČT řekl, že o prodeji kladenských bytů spolu se státním podílem OKD firmě Karbon Invest nevěděl - více čtěte zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 18 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...