Při privatizaci OKD přišel stát o 5 miliard, zapomnělo se na dceřiné společnosti

Praha - Protikorupční policie má důkazy o tom, že stát při privatizaci uhelné společnosti OKD přišel zhruba o pět miliard korun. Znalec při ocenění jejího majetku totiž opomenul dvacet dceřiných společností. Ty vlastnily například stovky dělnických bytů, které pak nový majitel prodal za tržní ceny. Píše o tom Mladá fronta DNES. Policie stíhá znalce a dva úředníky.

Špidlova a Grossova vláda prodaly při privatizaci 46 procent akcií OKD za přibližně 4,1 miliardy korun. Jenže zřejmě tehdy mohli za uhelnou společnost utržit ještě víc, kdyby „nezapomněli“ řádně ocenit i dceřiné společnosti OKD a další nemovitý majetek. Tehdejší vláda totiž kupci dolů, společnosti Karbon Invest, tento majetek jednoduše věnovala jako jakýsi bonus. Privatizaci měl přitom na starosti tehdejší ministr financí, nynější premiér Bohuslav Sobotka. 

Protikorupční policie kvůli privatizaci stíhá tři lidi - dva úředníky a znalce, který vypracovával posudek na hodnotu podílu státu v OKD. „Znalec zcela pominul hodnotu 20 dceřiných společností, která dle závěrů policie činila pět miliard,“ píše se podle MF DNES v policejních spisech. Nový majitel pak levně nabyté majetky řádně zpeněžil.  

Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. Sobotka se ale brání: „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře.“

Protikorupční policie zdokumentovala, jak se část dceřiných společností podařilo po privatizaci prodat. Příkladem může být prodej společnosti Služby dolů, která pod státní podnik OKD spadala a která především vlastnila asi 1 200 bytů na Kladensku. Při privatizaci OKD společnost Služby dolů nikdo neocenil. Firma Karbon Invest uhlobaronů Viktora Koláčka a Petra Otavy ji tehdy dostala zadarmo a s ní i kladenské byty. 

Za rok a půl po privatizaci pak Karbon Invest prodal bývalou dceřinou firmu OKD skoro za půl miliardy korun skupině Zdeňka Bakaly. Ta pak v roce 2006 prodala kladenské byty i s nájemníky za nezveřejněnou cenu společnosti Pražská správa nemovitostí. Hlavním podílníkem této společnosti byl někdejší bankéř Václav Skala, jehož finanční ústav Bankovní dům Skala v roce 1996 zkrachoval. Jeho realitní firma pak kladenské byty prodávala za tržní hodnotu. V roce 2009 to bylo zhruba 1,5 milionu za byt 3+1. 

Na kauzu privatizace bytů OKD na Kladensku upozorňovali i Reportéři ČT. Nynější premiér Sobotka už v roce 2009 v rozhovoru pro tento pořad řekl, že o prodeji kladenských bytů spolu se státním podílem OKD firmě Karbo Invest nevěděl. Podívejte se v reportáži: 

Nahrávám video

Samostatnou kapitolou je pak privatizace 44 tisíc bývalých bytů OKD na Ostravsku. Byty vlastní Bakalova společnost RPG, jen v Moravskoslezském kraji v nich bydlí dohromady 103 tisíc lidí. Jsou to většinou bývalí horníci, kteří se bojí toho, že přijdou o střechu nad hlavou, až se majitel rozhodne byty prodat za tržní hodnotu a oni si to nebudou moci dovolit. Jak se v těchto bytech nájemníkům bydlí, se můžete podívat ZDE

Privatizace OKD

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 procent akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. 

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. V té době ovládala už OKD společnost Karbon Invest, která za 4,1 miliardy odkoupila i zbývající státní podíl. Po odkupu státních akcií jí patřilo skoro 96 procent důlního gigantu. 

Na podzim 2004 se však znovu prodávalo. Karbon Invest koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu. 

Chcete vědět podrobně, jak privatizace OKD probíhala? Čtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Opozice kritizovala novelu o střetu zájmů jako účelovou službu Babišovi

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 23 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026
Načítání...