Během tří měsíců rozhodnou brněnští zastupitelé o tom, jestli podpoří variantu železničního uzlu pod Petrovem, nebo v odsunuté poloze u řeky. Podle studie proveditelnosti, kterou si nechala vypracovat Správa železniční dopravní cesty, jsou možné obě varianty. Podle ankety ČT ale dosud nemá většina zastupitelů o budoucí podobě nádraží příliš jasno.
Podle nové studie současná stoletá budova brněnského hlavního nádraží nemůže dostačovat vysokorychlostním tratím. Dokument čítající více než tři tisíce stránek a srovnávající varianty přestavby dorazil do Brna minulý týden s jedenáctiměsíčním zpožděním.
„Rozsah studie se výrazně rozšířil a tomu odpovídá i navýšení ceny na přibližně 22,7 milionu korun. Na tom díle pracovaly tři desítky odborníků,“ sdělila mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová.
Nejlevnější varianta? Ta pod Petrovem
Jako nejlevnější vybrali experti jednu z variant přestavby nádraží přímo pod Petrovem. Ta by stála necelých 42 miliard a výhodnější by byla i pro cestující hromadnou dopravou.
Brněnští zastupitelé mají teď necelé tři měsíce, aby se přiklonili k ní nebo jedné z dalších devíti variant. Probírat se fyzickou kopií studie, napěchovanou do dvou krabic, ale nemusí. „Zastupitelům jsme to rozeslali v elektronické podobě a studie je také veřejně přístupná na webu projektu europointbrno.cz, kde si ji každý může prohlédnout,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Rozhodnout musí nakonec vláda
Do konce listopadu navíc správa železnic plánuje pozvat brněnské zastupitele i radní městských částí na prezentaci výsledků. Z těch vyplývá i to, že stavba tzv. nádraží u řeky by mohla začít nejdřív – už v roce 2020. I proto, že s tím počítá současný územní plán Brna.
Kromě brněnských zastupitelů budou mezi jednotlivými variantami vybírat i ti krajští, správa železnic nebo ministerstva. O tom, kde bude nové nádraží stát, rozhodne vláda.
