O areál strojíren ČKD Blansko není zájem. V dražbě nikdo nepodal ani nejnižší nabídku

Areál společnosti ČKD Blansko Strojírny, která je od roku 2013 v insolvenci, se v elektronické dražbě prodat nepodařilo. Vyvolávací cena nemovitého i movitého majetku byla 138 milionů korun. Nikdo nepodal ani nejnižší nabídku. Přestože se o haly v současné době stará insolvenční správce, výroba v nich pokračuje.

Za cenu sto třicet osm milionů korun se zájemcům nabízel strojírenský areál s celkovou rozlohou téměř jednadvacet hektarů. Většina leží podél údolí řeky Punkvy a silnice spojující Velkou Bíteš, Tišnov, Blansko a Vyškov.

„V dražbě byl přihlášený jeden účastník, ale neučinil podání. Další postup teď záleží na věřitelích a postupu, který si domluví s insolvenčním správcem firmy,“ řekl Josef Machů z dražební společnosti Prokonzulta, která dražbu zajišťovala.

Většinu dražených nemovitostí má pronajatou ČKD Blansko Holding, další části areálu si pronajímají drobní podnikatelé. Mezi budovami je i několik určených k demolici. Podle Machů není jednoznačné, že se majetek za takto vysokou cenu špatně draží. „Před několika lety jsme za podobnou sumu dražili jiný areál a dražba byla úspěšná. Záleží na mnoha aspektech draženého majetku,“ dodal Josef Machů.

Do konkurzu firma spadla v roce 1997. Tisícovce zaměstnanců dlužila mzdy i vklady za deset milionů v neoprávněně provozované podnikové bance. Situaci zachránil až odkup firmy a její postupná transformace do nových podniků. ČKD Blansko Holding pokračuje ve strojírenské tradici dodnes. Na majetek strojíren byl vyhlášen konkurz v únoru 2013, věřitelé přihlásili do insolvenčního řízení pohledávky za víc než devět set milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně mají požár domu pod kontrolou, lidé se vrací do okolních objektů

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem začali umožňovat návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí, událost se obešla bez zraněných. Dohašování bude trvat do ranních hodin, uvedl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje na sociální síti Threads.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 22 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled