Mládě hrocha obojživelného se narodilo v ostravské zoo. Jde o prvního potomka mladého páru, zahrada tak dočasně uzavřela pavilon Tanganika, aby samice měla klid na péči. V ostravské zoo se už podařilo odchovat celkem 18 mláďat.
Do ostravské zoo přibylo mládě hrocha. Kvůli potřebě klidu zůstane pavilon Tanganika zavřený
Samice narozená v roce 2013 byla do Ostravy přivezena z anglické Zoo Whipsnade v roce 2016, o rok starší samec přicestoval loni v říjnu z belgické Zoo Antverpy. „Jejich spojení proběhlo bez komplikací a zvířata spolu od začátku tvoří harmonický pár, čehož důkazem je i brzké narození prvního potomka,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Samice hrocha je březí osm měsíců. Mládě se rodí ve vodě, kde tráví první dny života, a pod vodou často i saje mateřské mléko. Po narození váží 35 až 50 kilogramů. Pohlaví ostravského mláděte pracovníci zahrady zatím neznají.
V ostravské zoo se narodilo hroší mládě
„Momentálně je tedy pavilon Tanganika uzavřen, ale návštěvníci mají možnost pozorovat hrošího samce ve venkovním výběhu, hlavně v dopoledních hodinách. Samec je dočasně od matky s mládětem oddělen, protože i pro něj se jedná o prvního potomka. Novopečená matka zatím zvládá svou rodičovskou premiéru velmi dobře. Mládě prospívá, je vitální a už také následuje matku na souš,“ doplnila Nováková. Podle ní jsou pro hroší mláďata i v přírodě kritické právě první týdny, kdy řada z nich nepřežije.
Hroch se dostal i do erbu zoo
Zoo Ostrava hrochy chová od roku 1967. Za tu dobu se tam narodilo 33 mláďat včetně letošního. Odchovat se podařilo 18 mláďat, současné mládě zatím chovatelé do statistiky nezapočítávají. První mládě hrocha se v Ostravě narodilo v roce 1972. Byla to samička a stala se prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu. Od roku 2005 je hroch erbovním zvířetem zoo.
Vinou člověka se hroch v přírodě stal ohroženým druhem a chov v zoologických zahradách se může časem stát poslední šancí pro jeho zachování na planetě. Početnost současné divoké populace je odhadována na 115 tisíc až 130 tisíc jedinců. Nejvíce hrochy v přírodě ohrožuje ztráta přirozeného prostředí a nelegální a neregulovaný lov.