Lačnov (Vsetínsko) - Příchod jara na Valašsku každoročně symbolizují rozkvetlé šafrány. Na louce u Lačnova jsou jich opět tisíce. Vzácná kvítka, která jsou typická spíše pro alpské oblasti, se na Moravě objevila vlastně náhodou. Ve volné přírodě se trhat nesmí, protože jsou přísně chráněná.
Divoce rostoucí šafrán se objevuje už jen na několika místech v České republice. Louky v okolí Lačnova jsou vůbec největší lokalitou. Za fialový poklad vděčí nevelká vesnice na Valašsku čisté přírodě, vhodné půdě a poloze zdejších pasek, které leží ve výšce nad 500 metrů nad mořem.
Šafránový koberec potřebuje ještě trochu slunečního svitu, aby rozkvetl do plné krásy. Už nyní se na něj chodí dívat desítky zvědavců. Trhat se ale nesmí, je přísně chráněný a navíc je snadné si ho splést s jedovatými ocúny.
Jak se šafrán bělokvětý na Moravu dostal? Podle místních je pravdivá legenda, že jej sem zavlekla napoleonská vojska, která s sebou z Alp vezla seno pro koně a s ním i semínka šafránu.
Šafrán se využívá ve farmacii a je také oblíbeným kořením, které masu, omáčkám i likérům přidá příjemně výraznou chuť. Patří mezi nejdražší koření, na výrobu jednoho kilogramu je potřeba přibližně 200 tisíc sušených květů.
