Rumburk/Varnsdorf (Děčínsko) – Před třemi lety otřásaly Šluknovským výběžkem nepokoje. Dnes je nejsevernější část Čech klidná – alespoň na první pohled. Problematické skupiny se místy podařilo zapojit do většinové společnosti, ovšem ne všude. Zatímco v Rumburku nebo Jiříkově jsou vztahy takřka harmonické a kriminalita velmi nízká, největší město výběžku Varnsdorf se rozhodlo problém ignorovat. A tak se rozrůstá ghetto plné štěnic, kde lidé platí dvanáctitísový nájem a mezi obyvateli města se hromadí obavy i hněv. Lidé, kteří stojí za úspěchy okolních měst se obávají, že situace se stane nezvladatelná a znovu se vrátí nepokoje podobné roku 2011. Na místě natáčel David Vondráček z Reportérů ČT.
Mačetový útok v Novém Boru a rvačka v Rumburku stály na počátku série násilných demonstrací, při kterých zněla hesla jako „Zaživa pohřbít!“, „Černý do plynu“ nebo „Stop černému rasismu“. Takřka v celém Šluknovském výběžku krátce předtím začalo významně přibývat obyvatel – vesměs šlo o chudé romské rodiny, které posílali majitelé bytů, kde původně žily, do ubytoven v příhraničí. Po jejich příchodu začala růst kriminalita a přibývalo potyček se starousedlíky, které vyvrcholily právě incidenty v Novém Boru a Rumburku a především následujícími protiromskými demonstracemi. Dnes už nikdo neprotestuje. Místy není důvod, jinde však hlavně proto, že se napětí vybilo násilím a teď znovu sílí a čeká na novou rozbušku.
Rumburk a Jiříkov: Sociální bydlení, zábava pro děti, nízká kriminalita
V Rumburku vznikla po horkém babím létě 2011 koncepce sociálního bydlení, která zastavila byznys s předraženým bydlením na ubytovnách a v malých, nevyhovujících bytech. V ulicích jsou k vidění někdejší terče protestů, jak například vyvážejí popelnice – a podobné je to třeba v Jiříkově.
Bývalá mluvčí rumburské radnice Gabriela Doušová, která dnes vede Schrödingerův institut – středisko volného času pro Šluknovský výběžek, připomněla někdejší mimořádnou kriminalitu ve městě. To se změnilo. „Začal s kriminalitou zdejších Romů pracovat tak intenzivně, že dnes je Jiříkov téměř bez kriminality,“ podotkla. Sama prostřednictvím institutu, který sídlí v jiříkovském klášteře, pomáhá se vzděláváním i zábavou dětí z nemajetných rodin, které tvořily jádro problému.
Ve Varnsdorfu vzniklo ghetto
Jádrem problému však přese vše zůstává Varnsdorf. „Neudělal od roku 2011 žádný krok. Tam se nezměnilo nic k lepšímu,“ řekl Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování. Radnice podle něj odmítla všechny návrhy, se kterými agentura přišla, a naopak přispěla k tomu, že ve Varnsdorfu vzniklo plnohodnotné chudinské ghetto přezdívané dnes „štěničárna“. Proměnily se v něj domy v Kovářské ulici – malometrážní byty v nich od soukromých vlastníků, ale i od města zakoupil obchodník s byty Pavel Němec. Nájemné za jejich obyvatele platí prostřednictvím sociálních dávek stát, například obyvatelka bytu 1+kk má nájemné 12 tisíc korun za měsíc. Ačkoli vlastník bytů tvrdí, že ho pronajímání stojí „dost času a úsilí“, žijí zdejší obyvatelé pospolu se štěnicemi – a Pavel Němec ke svému podnikání dodává: „Jsem za to řádně finančně odměněn.“
Obyvatelka Varnsdorfu:
„Chcete mít klid, přijdete z práce a huláká to tam na celé kolo do deseti v noci. Jdu do práce, mám strach, že si mě tady spletou s lehkou děvou, protože tady jich je plno.“
Varnsdorfská radnice se rozhodla, že se nebude pokoušet vytvořit nabídku sociálního bydlení a nepokusí se učinit ani nic jiného, do čeho se pustila další města ze Šluknovského výběžku. Martin Šimáček přitom tvrdí, že jeho agentura připravila veškeré podklady. „Na těch papírech bylo napsáno, co se musí změnit, volný čas dětí, veřejný prostor. Začali jsme psát projekty, ty projekty jsou shozený ze stolu, my jsme pro pana starostu a jeho tým udělali veškerý servis. Starosta ten servis vzal a zahodil ho do koše,“ popsal Šimáček. Podle Gabriely Doušové je přitom úsilí radnic to hlavní, co odlišuje města s problematickými chudinskými oblastmi od těch, kde se kriminalita blíží nule.
Varnsdorf stáhne celý výběžek, obávají se v okolí
Varnsdorfský starosta Martin Louka nechtěl o problému s reportérem ČT hovořit. Přislíbené setkání zrušil s odkazem na předchozí natáčení ČT, které se týkalo Lukáše Kohouta – mystifikátora a podvodníka, který se před třemi lety podílel na organizaci protestů a nyní se pokouší prorazit v komunální politice (čtěte zde). Lidé, kteří stojí za zlepšením situace v dalších městech na Šluknovsku, se však bojí, že nečinnost varnsdorfské radnice je nakonec může všechny stáhnout zpět. „Přeroste to Varnsdorfu přes hlavu a bude to velký problém. A protože Varnsdorf je součástí Šluknovského výběžku a nedá se to opomenout, tak bude mít problém Šluknovský výběžek jako celek,“ varovala Gabriela Doušová.
