Přívalové deště a krupobití zasáhly v posledních týdnech několik měst na severní Moravě a ve Slezsku. Nechaly za sebou vytopené sklepy i poškozené střechy domů. Třeba kopřivnická radnice teď plánuje, jak město do budoucna co nejvíc uchránit před následky extrémního počasí. Paradoxem přitom je, že některá území zůstala zcela bez srážek a některé vodní toky vysychají.
V Kopřivnici vytvářejí strategii, jak se adaptovat na klimatické změny. Na opatření poskytuje dotace také stát. A podobně by měly postupovat taky další obce i jednotlivci – usiluje o to ministerstvo životního prostředí, které vyhlašuje dotační program pro boj se suchem, je v něm 300 milionů korun.
V Kopřivnici, kterou se nedávno prohnala bouřka s přívalovými dešti, chtějí upravit asfaltové plochy parkovišť, aby byly propustné. Velké betonové plochy přívaly vod nepropouštějí, proto chtějí Kopřivničtí některá parkoviště přestavět. Chtějí použít speciální dlažbu. Plánují i suché poldry. Kvůli studii město oslovuje státní instituce i soukromé firmy a zemědělce.
- Ministerstvo životního prostředí vyhlásí v červenci nový program pro obce, který se zaměří na zajištění pitné vody pro občany a vyhledávání nových zdrojů. Půjde na něj z národních zdrojů 300 milionů korun. Měl by pomoci hlavně obcím, kterým vysychají studny a vrty.
- Program by však měl podpořit i například napojení na veřejný vodovod, zejména v lokalitách, které se potýkají s nedostatkem pitné vody, nebo kde není dostatečně kvalitní. Ministerstvo připravuje ale i další programy. Z evropských dotací chce na boj se suchem využít téměř sedm miliard korun.
„To byla otázka chvilky, dvacet minut – nejdřív kroupy a pak tady byla celá ulice zaplavená, auta nemohla projíždět. A pak jsme měli vodu po první schody,“ sdělila obyvatelka města Lucie Vrbová.
„Máme už návrh jednoho konkrétního parkoviště u Komerční banky v Kopřivnici. Všechny plochy by měly být z propustných materiálů, měly by být dosazeny stromy,“ uvedl Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí města Kopřivnice.
Naposledy se přívaly vody na Kopřivnici lily z Bílé hory. Jednou z možností, jak vodu zbrzdit, by mohl být třeba takzvaný poldr. Ale město hledá i jiná řešení, aby s těmito extrémy počasí dokázalo žít. Spolupracuje s firmami, státními institucemi i soukromými zemědělci.
Problémy mají také v Havířově, který počátkem června zasáhly přívalové deště. Mají zde nyní ucpanou kanalizaci. Čistit ji pomáhají veřejně prospěšní pracovníci. Ve městě a jeho částech tehdy zasahovalo 150 hasičů ze 34 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Pomáhali například i v havířovské nemocnici, kde voda zatopila sklepy a suterén. Voda ze střechy se dostala i na jednotku intenzivní péče ve třetím patře, odkud muselo být evakuováno sedm pacientů.
Paradox: Řeky vysychají
Přestože některá území zasáhly výrazné srážky, jiná zůstala takzvaně na suchu. Například hladina řeky Moravy výrazně klesla. Nejhorší situace je na řece Bystřici u Olomouce, která do Moravy vtéká. Je na 11 procentech dlouhodobého měsíčního průtoku.
Průtoky jsou podprůměrné i jinde v Povodí Moravy. Podle mluvčího podniku Petra Chmelaře k omezování schválených odběrů zatím nedochází, doplňovat toky pomáhají přehrady.
Vůbec nejhorší situace je na řece Bečvě na Přerovsku. Nachází se v horách, kde je problém zachycovat dešťovou vodu. Jako zásobárna vody by mohla sloužit přehrada Skalička u Teplic nad Bečvou. Za 3,5 milionů ji plánuje vybudovat stát. Kvůli změně podnebí v Česku chce ministerstvo zemědělství postavit čtyři vodní nádrže.
Kvůli suchu a letošní mírné zimě se stav průtoků na některých vodních tocích pohybuje i na 20 procentech červencových hodnot. Až 36 procent vrtů a 48 procent pramenů stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Výhled nepovažují meteorologové a hydrologové pro letošní rok za optimistický i proto, že zatím málo prší.
Ministerstvo životního prostředí proto předloží za několik dnů na vládu materiál k boji proti suchu, který připravila meziresortní komise Voda-sucho. Do konce letošního roku chce ministerstvo na vládu poslat i Strategii přizpůsobení se změně klimatu, která řeší různé problémy i třeba větrné smrště a extrémy počasí. Vedle toho chystá i plán pro zvládání sucha, který bude stanovovat, jak by obce, kraje a stát měly reagovat na dlouhodobé sucho. Takový plán by měl být podle zástupců ministerstva hotov nejpozději do konce roku 2017.
