Podzemní prostory i konstrukce karlovarské vřídelní kolonády jsou podle statiků v havarijním stavu. Už nyní mají například návštěvníci omezený přístup k hlavnímu prameni – Vřídlu. Město tak bude muset v nejbližší době rozhodnout o její budoucnosti. O úplném zbourání stavby radnice zatím neuvažuje, podle primátora má životnost ještě 15 let. Do základních oprav chce město investovat 20 milionů korun.
Ke karlovarskému Vřídlu vstup zakázán. Kolonáda je v havarijním stavu
2 minuty
Události: Budoucnost vřídelní kolonády
Karlovarské Vřídlo představuje jeden z největších symbolů tohoto lázeňského města. Zatímco životnost pramene se odhaduje na desítky i stovky let, kolonáda už zřejmě dosloužila. Ve špatném stavu je například kupole Vřídla, která se částečně rozpadá, a dobře na tom není ani technologie regulující tryskání Vřídla.
Podzemí kolonády je už nyní vyztužené podpěrami, statici dokonce mluví o havarijním stavu. „Zejména se to týká suterénních prostor a stropu nad suterénem, kde jsou akumulační nádrže a shora je to prostor fontány, kde hrozí zřícení,“ potvrzuje karlovarský statik Petr Hampl. Venku už začal průzkum na přesunutí celé technologie do jiných míst.
Havarijní stav vřídelní kolonády dospěl už tak daleko, že některé její části jsou pro veřejnost zcela nepřístupné. Návštěvníci se tak například k Vřídlu nedostanou tak blízko jako dříve. „Určitě u vývěru Vřídla musíme přistoupit k celkové rekonstrukci, nicméně budou voleny takové rekonstrukční práce, aby celý objekt vřídelní kolonády byl plně funkční,“ uvedl primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA).
GALERIE
Karlovarská kolonáda
Statika trápila karlovarskou kolonádu už v historii
Problém se statikou řešili karlovarští radní i těsně před válkou. Původní litinovou kolonádu z roku 1879 museli nechat rozebrat. „Tehdy statici zjistili, že silnou korozí jsou ohroženy obrovské nýty, které držely jednotlivé litinové dílce pohromadě, a byla obava, že by se mohlo stát neštěstí,“ říká historik Muzea Karlovy Vary Stanislav Burachovič.
Němci pak stihli ještě postavit dřevěné provizorium. V 60. letech bylo Vřídlo krátce bez přístřeší a dnešní kolonádu pak postavili v roce 1975. „Jsou tam použité materiály, které byly běžné v tehdejší době bez veškerých ochranných přísad proti působení kysličníku uhličitého,“ dodává statik Hampl.
