O obnově Vřídelní kolonády v podobě z konce 19. století budou obyvatelé Karlových Varů hlasovat v referendu. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni. Zastupitelstvo návrh na vyhlášení referenda zamítlo kvůli nejednoznačnému znění otázky. Organizátoři se ale obrátili na soud, který jim vyhověl. Referendum proběhne souběžně s prvním kolem prezidentských voleb 12. a 13. ledna.
V Karlových Varech budou lidé rozhodovat v referendu vůbec poprvé. Jeho organizátoři usilují o to, aby se kolonádě vrátil pseudorenesanční vzhled, který v letech 1878–1879 navrhli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.
„Přípravný výbor referenda je skutečně s výsledkem spokojen, protože vedení města za poslední tři roky dělalo všechny možné i nemožné obstrukce vůči iniciativě za obnovení kolonády,“ uvedli organizátoři referenda.
Vedení města tvrdí, že proti samotnému referendu nebylo, obávalo se ale důsledků znění otázky. Kromě návrhu, aby město obnovilo kolonádu podle návrhu z 19. století, totiž obsahovala i druhou část o ukončení oprav havarijního stavu současné kolonády.
Město nyní chystá rekonstrukci proskleného pavilonu včetně přesunu technologie jímání termální vody. Podle stanoviska odborné komise objektu fakticky nic jiného nezbývá, protože případná demolice by mohla narušit křehké křídovcové podloží – a tím i lázeňské prameny.
„Rekonstrukce, která dle našich informací bude stát 80 až 120 milionů korun namísto městem proklamovaných 40 milionů, prodlouží životnost jen o 15 let a pak město hodlá postavit kolonádu novou asi za 250 milionů korun. A to je vrchol nehospodárnosti, když za 250 milionů a v současnosti i za významného přispění fondů EU může stát kolonáda nová,“ míní ale organizátoři referenda.
Nad vývěrem karlovarského Vřídla původně stávaly jen lehké přístřešky a pavilonky, které se po opakovaných výbuších vody daly snadno obnovit. V roce 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál. Stavba byla odrazem léčebných zásad Davida Bechera, který zdůrazňoval pití vody přímo u pramene.
První jednotné architektonické řešení prostoru kolem Vřídla ale přišlo až v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche.
V letech 1878–1879 byla na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Už v roce 1939 byla ale z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let nahrazena dřevěným provizoriem.
V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu architekta Jaroslava Otruby. Ta je ale v současné době ve velmi špatném stavu, a musela být uzavřena.
Vřídelní kolonáda je už téměř dva roky uzavřená. Samotný pramen od loňska provizorně tryská před budovou.
