Žloutenka na jižní Moravě po půl roce ustupuje, stav epidemie ale trvá

Intenzita žloutenky v Jihomoravském kraji po více než půl roce začíná slábnout, riziko nákazy ale trvá. Uvedla to vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Od začátku ledna hygienici evidují 16 nově nakažených. Za celý loňský rok bylo 448 potvrzených případů.

„Za poslední týden máme sedm nových případů, které jsou konkrétně ve městě Brně. Epidemie sice nadále trvá, ale její intenzita v posledních týdnech začíná slábnout,“ uvedla Ciupek. Upozornila však, že ani 16 letošních případů není málo a někdy podobné číslo nasbírali hygienici za celý kalendářní rok.

„Co se týče věkového rozložení, je to napříč všemi věkovými skupinami. Stejné je to z hlediska sociálního rozvrstvení, kde jsou zastoupeny všechny skupiny,“ dodala.

Hygienici upozornili na problém se žloutenkou loni v létě, kdy týdně přibývalo mezi 20 až 30 novými případy. Loňských 448 případů tvořilo polovinu všech nakažených žloutenkou v celé České republice. „Je to nejvíce od roku 1990,“ doplnila hygienička.

V okolí všech nemocných provedli hygienici protiepidemická opatření. Dotkla se více než 2200 lidí. Díky tomu se podařilo zabránit šíření nákazy do škol nebo kolektivů, kde se objevili vždy jen nemocní jedinci.

Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová už dříve připomněla, že v minulosti bylo lidí se žloutenkou podstatně více než v současnosti. Například v roce 1979 mělo nemoc po celé zemi 32 tisíc lidí.

  • Žloutenka (latinsky icterus) je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání. To je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě.
  • Nesprávně se termín žloutenka používá jako označení pro virové záněty jater, hepatitidy, u nichž je hlavním symptomem. Vyskytuje se však i u dalších nemocí, například u významného podílu případů žluté zimnice, kteréžto nemoci dal jméno.

Virus se vylučuje stolicí a vniká do těla ústy, především když lidé konzumují potraviny neumytýma rukama. Proto je podle hygieniků nutné umývat si je teplou vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety. Více lidí by také nemělo jíst jednu svačinu, pít ze stejné láhve nebo kouřit jednu cigaretu a utírat se do stejného ručníku. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost a také zežloutnutí očního bělma a kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
před 8 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 16 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
25. 6. 2026Aktualizováno25. 6. 2026

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026
Načítání...