Litvínov - Ekogrit, ekologický posypový materiál, testují technické služby, které se starají o údržbu chodníků v Litvínově. Jedná se o tepelně zpracovaný druh jílu, který na rozdíl od soli neškodí životnímu prostředí ani psím tlapkám. S nápadem přišli právě chovatelé psů. Pokud se nový materiál osvědčí, radnice by mohla ušetřit jak na posypu, tak na následném úklidu. Podle výsledků testování se bude změnou posypu zabývat městská rada, bez soli by se město mohlo obejít už za rok. Za jednu zimu jí město spotřebuje 386 tun a k tomu 15 tun kamenné drti.
Nový materiál je o něco dražší než klasická posypová sůl, je ale šetrný k životnímu prostředí. Navíc má jednu velkou výhodu oproti soli, která při oblevě steče do kanalizace - je velmi lehký. Při oblevě vzlíná na povrch a při následném mrazu není třeba znovu sypat. „Ekogrit má malou specifickou hmotnost, dá se předpokládat, že toho posypu nebude tolik potřeba,“ potvrzuje místostarosta Litvínova Karel Linhart (Severočeši).
Podle místostarosty vyjde kilogram Ekogritu vyráběného z přírodních jílů ve Vintířově na Sokolovsku na 1,79 korun, za sůl město platí 1,45 korun. Město navíc ušetří i při úklidu. Ekologicky šetrný materiál lze namést na trávníky anebo spláchnout do kanálu - na rozdíl od jiných inertních posypů neucpává kanalizaci.
Zkušební posyp dali technici na chodník v zámeckém parku, aby vyzkoušeli jeho vlastnosti. „Zkusili jsme tam vysypat pět pytlů, uvidíme, jak dlouho to tam vydrží a za jak dlouho se bude muset aplikovat další posyp,“ říká Jan Havlíček z Technických služeb Litvínov.
Podle výsledků testování pak půjde návrh iniciovaný občanským sdružením Etiam na podporu společenských a kynologických aktivit v Litvínově k projednání do rady. Psům totiž sůl narušuje kůži na tlapách a způsobuje pálení, v rankách se pak může tvořit infekce.
Nový posypový materiál, který podle informací vedení města funguje i při teplotě 15 stupňů pod nulou, už zavedl například Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Liberec nebo Nové Město na Moravě.
V Ústeckém kraji už o posypu vyrobeném z jílu uvažovalo také devítitisícové město Štětí na Litoměřicku, podle starosty Tomáše Ryšánka (ČSSD) ale našli lepší a levnější variantu. „Máme drobnou kamennou drť z nedalekého lomu. Má tu výhodu, že s vodou neodteče a my ji pak za rok použijeme znovu,“ řekl starosta.
