Chrčícímu rozhlasu nebylo rozumět. Olomouc starý informační a výstražný systém vymění

Olomouc začala s modernizací starého informačního a výstražného systému. Ten původní je už zastaralý, a někdy mu dokonce nebylo vůbec rozumět. Do roku 2021 postupně radnice rozmístí skoro dva tisíce moderních hlásičů, které umožní mnohem lepší varování a srozumitelné informování lidí. Nový informační a výstražný systém přijde na 78 milionů korun.

Starý informační a výstražný systém města je už nejenom zastaralý, ale také náročný na údržbu. V Olomouci funguje 44 starých elektronických sirén a v městských částech Lošov, Radíkov, Svatý Kopeček, Droždín, Holice, Chomoutov, Topolany, Nedvězí, Slavonín a Nemilany jsou obecní rozhlasy.

Modernizovaný systém má podle olomouckého primátora Mirka Žbánka (ANO) varovat například před živelními pohromami či průmyslovými haváriemi, je navíc možné ho využívat i jako obecní rozhlas.

Každá ves, jiný pes

Výměna původního informačního a výstražného systému už začala a bude probíhat postupně po dobu tří let. Od začátku července bylo instalováno několik desítek nových hlásičů, převážně na sloupy veřejného osvětlení. 

„Nahrazujeme technologický slepenec jednotlivých systémů výstražného hlášení a obecních rozhlasů, který se začal tvořit někdy v 70. a 80. letech. Následně v 90. letech byl modernizován a kolem roku 2000 k němu přibyly sirény,“ řekl Žbánek. 

Udržovat tento systém v provozu bylo podle vedení města velmi složité, protože se v každé oblasti města lišil. Rozhlas fungoval v deseti městských částech, nový jednotný systém pokryje všech 27 olomouckých místních částí. 

Nerozumíte? Vypínáme

Starý informační systém byl podle primátora často nepoužitelný a rozhlas se někdy i vypínal. „Když se například začaly hlásit mimořádné událostí či pátrání, nebylo chrčícímu rozhlasu vůbec rozumět. Město pak bylo zavaleno spoustou telefonátů, co jsme to vlastně hlásili,“ doplnil. 

Nový jednotný systém dokáže současně plnit funkce sirén, celoplošného oznamovacího prostředku i jednotlivě a odděleně fungujících obecních rozhlasů, které lze použít třeba jen v několika vybraných ulicích dle aktuální potřeby.
Mirek Žbánek
olomoucký primátor

„Systém současně umí plnit i některé funkce meteorologické, obsahuje dvě vodočetné stanice či srážkoměr. Díky takto získaným údajům se pak zvýší míra ochrany Olomoučanů před různými živelními pohromami,“ dodal náměstek primátora Martin Major (ODS).

Původní sirény jako záloha

Nové hlásiče už město instalovalo v části Nové Sady, celkově jich bude na celé ploše města 1832 kusů. Po dobu instalace nového systému bude v provozu systém dosavadní, teprve po kompletním dokončení nového výstražného a informačního systému bude ten starý odstaven.

„Nový systém, respektive jeho informační část, už ovšem může být v praxi využit i po částech tak, jak bude instalace v jednotlivých městských čtvrtích dokončena,“ doplnil vedoucí odboru ochrany olomouckého magistrátu Jan Langr. Původní sirény si město nechá v záloze. 

Pořízení kompaktního informačního systému vyjde asi na 78 milionů korun. Velkou část, celkem 55 milionů, se podařilo získat formou dotace z operačního programu životní prostředí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 13 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 14 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 22 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...