Podle přerovské radnice najezdí popeláři zbytečně stovky kilometrů navíc kvůli černým skládkám. Jejich likvidace pak město stojí téměř tři miliony korun ročne. I když město nabízí dva sběrné dvory, do nichž mohou lidé zdarma ukládat nepotřebné věci, téměř denně se podle přerovského magistrátu pracovníci technických služeb setkávají s tím, že jim lidé u popelnic nechávají staré televizory, lednice a dokonce i vybouraná bytová jádra. Město proto hrozí, že by mohlo výrazně zdražit poplatky za odpad.
„Není nic výjimečného vidět na ulici umyvadla, záchody, nebo i stavební odpady,“ potvrzuje vedoucí odboru majetku Miloslav Dohnal. Zástupci městské skupiny, která se zabývá odpady, již proto požádali městské strážníky, aby se na znečišťovatele zaměřili a pokutovali je.
Město také varovalo, že pokud samotní Přerované nechtějí nést následky černých sládek v podobě zvýšení ceny za odpad, měli by i oni působit na lidi, kteří odkládají věci u kontejnerů.
V Přerově se v současnosti nachází 830 nádob na směsný odpad o objemu 1100 litrů, 5 tisíc nádob o objemu 110 a 120 litrů. „Kromě toho jsou tu speciální nádoby na papír, sklo, plasty, drobné elektro, textil, bio odpad a olej. Dokonce ani pneumatiky nemusejí končit pohozené na ulici – lidé mají možnost je zdarma odkládat do pneuservisů, které jsou zapojené do kolektivního systému ELTMA a jsou označené jako místo zpětného odběru,“ uvedla za Přerov Lenka Chalupová.
„Ostatní objemné odpady mohou občané odkládat rovněž zdarma vždy na jaře a na podzim do přistavovaných velkoobjemových kontejnerů, nebo celoročně do sběrných dvorů – jeden je v ulici Na Hrázi, druhý v Želatovské ulici. Případně mohou věci odvézt přímo na skládku do Žeravic,“ připomněla Eva Kousalová z přerovského magistrátu.
Město nadměrný odpad za poplatek odveze
Podle zastupitelů města je sporný také argument od lidí, kteří tvrdí, že by vysloužilou pračku či sedací soupravu odvezli do sběrného dvora, ale nemají auto. „My občanům Přerova a místních částí po předchozí domluvě za úplatu věci odvezeme – v případě domácího elektra zaplatí 120 korun za kus a v případě bytového zařízení 200 korun za kus. Věci ale musí být připraveny u vstupních dveří domu, nejsme stěhovací firma,“ podotkl náměstek Technických služeb města Přerova Tomáš Lolek.
Zároveň zdůrazňuje, že za komunální odpad nemůže být v žádném případě považována stavební suť, jak si lidé mnohdy mylně myslí. „I s tím se setkáváme. Lidé si přestavují byty či domy a s klidným svědomím nám odloží věci na chodník nebo ke kontejnerovému stání – a považují za samozřejmost, že jejich nepořádek odvezeme,“ podotkl.
Náklady na naftu a práci úklidových čet se podle zástupců města mohou v příštích letech promítnout do takzvaného smetného, které se v Přerově drží už od roku 2013 na částce 650 korun. Maximální hranice poplatku za odpad je tisíc korun – teoreticky by se mohla navýšit až o 350 korun na osobu.
