Karlovy Vary – Známá SOS dětská vesnička má problémy. Po pěti letech, kdy se podařilo obnovit její provoz, se některé náhradní matky stěhují a další končí. O pěstounskou péči v kraji není zájem. Naopak další dvě české SOS vesničky jsou zatím využité naplno.
Lenka Pospíchalová bývala ředitelkou sdružení SOS dětských vesniček, v současné době je náhradní matkou. Do karlovarské vesničky přišla před čtyřmi lety, teď se ale musí stěhovat do stejného zařízení v Brně: „Mám v péči pět dětí. Je to docela náročná práce a potřebuji k tomu odbornou pomoc. Tady v Doubí v tuhle chvíli není jasná budoucnost.“
Ve dvanácti domech karlovarské SOS vesničky tak do konce roku zůstávají už pouze dvě rodiny. Odejde i Eva Borková, která v první české SOS vesničce před 40 lety začínala. „Je to v nějakém útlumu. Co s celým areálem konkrétně bude, nevíme. Je mi to líto,“ uvedla Eva Borková, bývalá náhradní matka.
Podle ředitelky se vesničku nevyplatí provozovat s tak malým počtem rodin. „Dlouhodobě se nám nedaří najít dostatečný počet pěstounů, zájem o tuto práci není,“ potvrdila ředitelka zařízení Šárka Drozdová a pediatr Miroslav Rákos, bývalý ředitel kojeneckého ústavu Cheb, doplnil: „Náš kraj je specifický v tom, že naši žadatelé preferují jednoznačně adopci.“
Další dvě SOS vesničky, v Brně-Medlánkách a Chvalčově, podobné problémy nemají. Jejich kapacity jsou téměř plné, dohromady tam žije 17 rodin a více než 80 dětí. Naopak problémy té karlovarské se opakují, před sedmi lety musela na rok a půl zavřít. To by se teď ale stát nemělo. „Chtěli bychom vesničku oživit tím, že bychom rádi zapojili pěstounské páry,“ vysvětlila předsedkyně předsednictva SOS dětské vesničky ČR Hana Pazlerová.
SOS dětské vesničky vznikly po válce v Rakousku jako jedna z forem náhradní rodinné péče. Ta v Karlových Varech byla první v Československu. Na její stavbu se v roce 1970 pořádala národní sbírka.
