Tuzemské národní kulturní památky (NKP) se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval na sociálních sítích ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Broumovské kostely od Dientzenhoferů se stanou národními kulturními památkami
Jde o 11 památek, které tvoří vzájemně provázaný architektonický soubor. Podle ministerstva kultury, které prohlášení staveb za národní kulturní památky navrhlo, je výjimečný díky své stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky svému urbanistickému působení v krajině.
Kostel sv. Markéty v Šonově
„Je to velký skvost v regionu Broumovsko, vytváří unikátní genius loci a věřím, že pomůže i v posílení zájmu o tuto část Česka v Královéhradeckém kraji,“ uvedl Baxa. Už dříve také připomněl, že v loňském roce uplynulo 270 let od smrti Kiliána Ignáce a v letošním červnu se připomíná 300 let od smrti jeho otce Kryštofa. Prohlášení souboru národní kulturní památkou je podle něj důstojným připomenutím tvorby obou barokních mistrů.
Návrhy na národní kulturní památky projednává vláda
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je mnohem více. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.
Komponovaná kulturní krajina Broumovska vznikla v první čtvrtině 18. století díky spolupráci osobnosti zadavatele opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho a otce a syna Dientzenhoferových. Ti jsou autory deseti z 11 navrhovaných památek. Barokní kostel Panny Marie, svatého Jiří a svatého Martina v Martínkovicích sice nebyl navržen Dientzenhofery, jeho autorem je Martin Allio. Kostel však stál na počátku projektu barokní stavební obnovy regionu, a je tak součástí důmyslného barokního komponování zdejší kulturní krajiny.
Kostel svatého Václava v Broumově
Specifičnost souboru spočívá podle ministerstva v začlenění barokních staveb do krajiny skalních útvarů Broumovských stěn. Toto začlenění vytváří ojedinělé řešení v kontextu kulturní krajiny, a to nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropy, uvádí se v materiálu pro vládu.
Kostel svatého Prokopa v Bezděkově nad Metují
Soubor navržený k prohlášení tvoří kostel svatého Prokopa v Bezděkově nad Metují, kostel svaté Máří Magdaleny v Božanově, kostel svatého Václava v Broumově, kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově, kostel svaté Barbory v Otovicích, kostel svatého Jakuba Většího v Ruprechticích, kostel svaté Markéty v Šonově, kostel svatého archanděla Michaela ve Vernéřovicích, kostel svaté Anny ve Vižňově a kostel Panny Marie, svatého Jiří a svatého Martina v Martínkovicích.
