Někteří přičinliví Češi údajně začali ničit ptačí hnízda. Je to vskutku inteligentní, gruntovní a vznešená prevence chřipky, která údajně pochází z opeřenců. Dámy, které si takhle počínají, měly by začít okamžitě kvokat, a pánové kokrhat, i když ten, kdo takhle činí, je spíše ukníkaným kapounem než hrdým kohoutem.
Vznikl také zajímavý spor, zda nebezpečný virus hrozí doopravdy, nebo jestli jde o rafinovanou kampaň farmaceutických firem, které už nevědí, jak z nás tahat peníze. Objevil se i názor, že jsme maminku Přírodu už doopravdy rozzlobili a ona nám hodlá předvést, že nejen bolševici neporučí větru, dešti, ale že jí nebude rozkazovat ani plundrující trh.
Teprve budoucnost ukáže, který z těch pohledů na nový bič Boží (či lépe řečeno ptačí) je pravdivý. Už teď je ovšem jasné, že všechny svědčí o symptomech nějakého onemocnění. Buď nás vskutku zcela prozaicky zaskočí nová těžko léčitelná nemoc; ostatně v průběhu času se vždycky nějaká vyskytne. Nebo jde o důkaz, jak jsme ve svých sociálních úzkostech a nejistotách manipulovatelní šikovnými mediálními hráči, kteří žonglují s naším vědomím a podvědomím. Případně se prokáže, že virus nepokory vůči životnímu prostředí přináší další a další komplikace. Ani jedna z těchto tří možností není zvlášť přitažlivou vyhlídkou pro budoucnost. Vždyť vyberme si: buď nestačíme na nový kosící druh chřipky, nebo jsme hejno, které zachváceno uměle vyvolanou panikou vysype úspory za zbytečné léky, případně nezřízeně rabujeme v kořenech svého života a odmítáme si to připustit. Všechno jsou to choroby a těžko určit, která z nich je nebezpečnější.
V každém případě za to nemůže ptactvo. To prostě létá, zpívá a zobe. Jediné, co mu můžeme závidět, je, že neseje, ale sklízí, jak praví Bible. Tuto výsadu ovšem ptáčkům udělil Bůh, a ne člověk. Ten si pouze myslí, že je génius a zatím je jen fekální slovo, jak je řečeno v Osudech dobrého vojáka Švejka. Žijeme se zpupností Promethea, jako on se chvástáme, jak mazaně jsme přelstili bohy, a najednou zjišťujeme, že nám ptáci klovou pyšná játra.
