Otravný slovenský komentátor, který na Nově glosoval při utkání ČR - Slovensko situaci českého týmu slovy "padla vláda, možná padne i Rada", nebyl až tak daleko od pravdy. O odvolání nástupce Karla Brücknera se v poslední době hovoří stále častěji a není se čemu divit. Rozuzlení přijde nejspíš dnes. Výkonný výbor ČMFS se totiž bude na svém zasedání zabývat neuspokojivými výsledky českého nároďáku. A že bude co řešit.
Pojďme si to hezky zrekapitulovat. Pod Radou jsme měli slibný start - v srpnu minulého roku jsme v přípravném zápase na londýnském Wembley uhráli remízu 2:2 s Anglií, a to český tým navíc dvakrát vedl. Pak ale přišlo vystřízlivění. Nejdřív jsme v září hráli v Severním Irsku první kvalifikaci na MS 2010 bez branek, o měsíc později dokonce česká reprezentace padla v polském Chorzowě. Poláci byli lepší, zaslouženě vyhráli 2:1. Náprava, byť hubená, přišla o pár dní později. Slovinsko jsme v těžce nudném utkání porazili 1:0. Posledním loňským zápasem reprezentace byl duel se San Marinem, a i když jsme ze začátku dost tápali, vítězství 0:3 nakonec bylo naše.
Do nového roku vstoupili Češi bez gólů. Nejdřív remizovali v přípravě proti Maroku, poté v kvalifikaci se Slovinskem. Vše vyvrcholilo minulý týden ostudnou prohrou na pražské Letné, kde český tým podlehl Slovákům 1:2. Noční pitka skupinky reprezentantů v jednom z pražských podniků za doprovodu několika slečen bezprostředně po prohře pak už byla jen pomyslnou třešničkou na dortu.
Předseda fotbalového svazu Pavel Mokrý mudruje, že chování hráčů je nepřípustné a něco by se s tím mělo dělat. Pravda, ale co? Finanční sankce jsou sice pákou, vzhledem k výši gáží hochů ovšem ne moc účinnou. Daleko větší sílu má vyřazení z nominace na další zápas. Gel, jak několika hráčům občas přezdívám, by se možná vrátil zpátky na zem. A pro inspiraci, byť radikálnější, nakoukněme do Skotska. Tamní fotbalisté Barry Ferguson a Allan McGregor zapíjeli porážku od Nizozemců a během zápasu s Islandem je pak trenér George Burley nechal sedět na lavičce. Tam ale povedené duo udělalo gesto, které zrovna na ostrovech přijímají dost s nelibostí. A trest byl na světě. Žádné peníze. Žádná stopka. Ale konec. Nadobro.
Možná to však nakonec ani nebude třeba. Marek Jankulovski například v neděli vydal tiskové prohlášení, v němž se proti zprávám bulvárního tisku razantně ohradil (stejně jako později Tomáš Ujfaluši). Rozladěný text pak zakončil sdělením, že by mohl z reprezentace odejít jednou provždy. Nuže, ať je tedy po jeho. Mylná je totiž představa, že by se nároďák bez některých tradičních hráčů prostě a jednoduše neobešel. Obešel. Jen by to chtělo trochu víc odvahy. Rada sice nováčky narozdíl od konzervativce Brücknera zapojil do hry, jenže často to bylo tak nějak do počtu. Tradiční kostra zůstávala stejná a právě tam někde se možná stala chyba. Radikálnost přece nemusí být nutně destruktivním činitelem. Kadlec, Šimůnek, Hübschmann. Tahle jména jsou namátkou asi vzduch.
Udělat z Rady reprezentačního kouče nebyl dvakrát dobrý nápad, zvlášť pokud to mělo být natruc Vlastimilu Košťálovi, jenž prosazoval Jozefa Chovance. To prostě nemohlo skončit dobře. V současné situaci je tak každá rada drahá. Trápení může udělat přítrž dnešní schůze výkonného výboru. Tedy pokud nedopadne jako nedávno spunktovaná mailová akce a těsně před zasedáním zase někoho nenapadnou neznámí útočníci jako tuhle Václava Chválu… Ale to už je trochu jiný příběh.
