Vzácné objevy v Klementinu

Praha - Oprava Klementina v Praze přinesla nečekané objevy. Ve spojovací chodbě křídla u Platnéřské ulice památkáři odkryli vzácné malby z období přelomu baroka a klasicismu. Při podzemních výkopech pak archeologové objevili unikátní odvodňovací žlab. Objev nástropních historických fresek s biblickými motivy památkáři při této fázi opravy nečekali.

„Je to příjemné překvapení,“ řekl Milan Šindler z Národního památkového ústavu, který na práce dohlíží. Malby podle něj pochází z doby stavby tohoto křídla areálu, pravděpodobně tedy z 18. století. Kdo je jejich autorem, památkáři zatím nevědí. Prohledávají proto archivy a hledají záznamy o malířích, kteří se na výzdobě Klementina podíleli. Podle Šindlera některé detaily poukazují na to, že jde o velmi kvalitní dílo.

V současné době je odkryta pouze část maleb, další je pravděpodobně v části chodby, která bude opravována v následující etapě. Celková délka fresek by tak mohla dosáhnout 30 až 40 metrů. Po odkrytí budou malby zakonzervovány. Národní knihovna poté bude hledat prostředky na jejich rekonstrukci. „Rozpočet opravy Klementina s touto položkou nepočítal,“ poznamenal ředitel odboru investičního rozvoje Národní knihovny Martin Vácha.

Další malby byly objeveny v místnosti, ve které bude v budoucnosti sídlit sekretářka ředitele knihovny. Neznámý malíř vymaloval celý prostor jednoduchým výjevem biblické krajiny s palmami či altánky, odkrýt se podařilo například i detaily ptáka nebo vosy.

Překvapení na vědce čekalo i pod povrchem při kopání nové šachty. Objevit se podařilo zbytky žlabu na odvod dešťové vody. Podle Šindlera pocházel z původních domů, které stály na místě Klementina. Kamenné bloky byly ze země vyjmuty a Národní knihovna je s dalšími exponáty plánuje vystavit ve zvláštní expozici.

Rekonstrukce Klementina začala letos na jaře, potrvá do konce roku a bude stát asi 200 milionů korun. Opraveny při ní budou prostory, ve kterých bude v budoucnu sídlit vedení knihovny, budou tam i další kanceláře nebo zasedací místnosti. V podkroví pak budou depozitáře. Navazovat na ni budou další etapy, za celkovou opravu barokní památky Národní knihovna zaplatí asi dvě miliardy korun.

Současně chce NK dostavit depozitář v Hostivaři. Ve dvou etapách bude rozšířen tak, aby knihovně kapacitně stačil na dalších asi 50 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

AVU zřídila pietní místo za Knížáka, galerie chystají retrospektivy

Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.
15:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Malý princ přistál v opeře na Otáčivém hledišti

Jedinou letošní premiérou Otáčivého hlediště v Českém Krumlově je Malý princ. Jde o operní zpracování slavného knižního příběhu. Dílo britské skladatelky Rachel Portmanové zní v České republice vůbec poprvé.
před 4 hhodinami

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
včera v 07:00

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.