Praha - Autory nové dramatizace novely Bohumila Hrabala Postřižiny jsou dramaturg Jiří Janků a režisér Petr Svojtka. Příběh, který je vzpomínkou na zdánlivě idylickou dobu počátků republiky, je populární i díky úspěšnému filmu Jiřího Menzela.
„Roli plavovlasé Maryšky, ve které zazářila Magda Vášáryová, nastudovala nejmladší členka souboru Městských divadel pražských Barbora Poláková. Správce pivovaru a jejího oddaného manžela hraje Jiří Hána, strýce Pepina svěřil režisér Svojtka Miroslavu Vladykovi a kadeřníkem Bóďou Červinkou je Oldřich Vízner, který ho hrál i před osmadvaceti lety v Menzelově snímku. V roli doktora Gruntoráda diváci uvidí Lubomíra Lipského,“ přiblížila obsazení mluvčí Městských divadel pražských Denisa Paurová.
„Jednou z dramaturgických linií, které nás dlouhodobě zajímají, je 'česká otázka', tedy texty reflektující různé aspekty české povahy. Hrabal je jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, který se však v našem repertoáru dlouho neobjevil. Postřižiny nám přišly zajímavé i tím, že v nich jde o konflikt moderních, progresivních proudů s jistým konzervatismem, nedůvěrou ke všemu novému, s tradicionalismem a maloměšťáctvím,“ uvedl k inscenaci režisér Svojtka. Podle něj se publikum dočká i některých kultovních scén z filmu, které nemohli pominout. Filmem se ale inscenátoři neinspirovali, podkladem k dramatizaci jim byly Hrabalovy novely Postřižiny a Krasosmutnění.
Strýc Pepin v podání Miroslava Vladyky není tak hlučný, jak by se podle Hrabalovy předlohy dalo očekávat. V ABC je to spíše tichý a plachý člověk. „V podstatě leze všem na nervy, protože pořád mluví a nikdo mu nerozumí. Ale jeho radost ze života tam zůstala, to mám s Pepinem společné, je to moje základní pojítko se světem, protože svět je krásný,“ komentoval své obsazení Vladyka.
Postřižiny jsou technicky náročným představením, ve kterém se pracuje s převleky, jezdí na kole i na motocyklu. „Vypadá to tak, že se na jevišti tváříme zamilovaně, ale v zákulisí se dohadujeme a odstrkujeme, protože na nic není čas a je tam malý prostor. Já si měním stále paruky, které se mi neustále někam zamotávají. Nejhorší scéna je snad ta “komínová„, protože se do malinkatého otvoru absolutně nevejdu, navíc s rozpuštěnou parukou. Velmi náročné je pro mě také to, že musím průběžně pít pivo a zajídat to řízečkem, ještě štěstí, že tam není žádný štrůdl nebo něco sladkého, to by mě už asi porazilo,“ odhaluje zákulisí inscenace představitelka Maryšky Barbora Poláková.
Diváci se mohou těšit i na dobovou hudbu, a to včetně šlágru Harlekýnovy miliony, podle kterého Hrabal nazval závěrečnou část své trilogie o Francinovi, jeho ženě Maryšce a strýci Pepinovi.
