Břeclav – V břeclavské synagoze jsou do 27. března k vidění akvarely malíře Karla Božka. Ožívají v nich svobodná děvčata a šohajové ve slavnostních krojích, stařečkové ve starodávných holinách a kožuchách. V průzračných barvách, na prosvítajícím podkladě s lehkými a přitom výraznými a jasnými barvami připomínají rychle se měnící autentický svět lidového prostředí. Výstava nazvaná Mizející stará Břeclav je prodchnutá autorovou celoživotní láskou k místnímu folkloru. „Ve svých akvarelech zachytil mizející svět lidového kroje,“ vysvětluje kurátorka výstavy Alena Káňová.
Technikou akvarelu dokázal břeclavský malíř Karel Božek vdechnout figurám život, postavy zachycoval v jejich přirozeném postoji. Jeho malby s dokonale propracovanými detaily střihů, tvarů, jednotlivých doplňků krojových součástí jsou dnes proto důležitým zdrojem pro etnografy. Akvarely zavádějí do zaniklých zákoutí a na louky kolem Dyje, nabízejí tak pohledy na starou Břeclav.
Karel Božek se narodil v roce 1905 v Boskovicích. Po absolvování čtyřletého Státního českého ústavu učitelského a vojenské prezenční služby v roce 1927 přichází na Podluží. Zde až do své smrti v lednu 1962 působil jako učitel na školách v Hruškách, Charvátské Nové Vsi, Lanžhotě a především ve Staré Břeclavi, kde se roku 1930 oženil s Anežkou Kobzíkovou. Přiženění do známé starobřeclavské rodiny prohloubilo jeho zájem o reálné zachycení rychle se měnícího a postupně mizejícího autentického světa lidového prostředí.
Na Božkových akvarelech je věrně vypodobena i barevnost a struktura látky, zejména u sukna a hedvábí. Nejvíce ale návštěvníka upoutá autorova dovednost vdechnout figurám život a zachytit všechna ta děvčata, šohaje, strýčky a stařečky v jejich přirozeném postoji.
Karel Božek se věnoval svému nejoblíbenějšímu koníčku – malování – až do své předčasné smrti. Jeho podlomené zdraví bylo důsledkem dlouhodobého věznění v koncentračních táborech Mauthausen a Gusen, kam byl odsouzen za protinacistickou odbojovou činnost v době druhé světové války.
