Ruská moc sama neví, co přesně chce, míní spisovatelka Ljudmila Ulická

Nahrávám video

Ruská spisovatelka Ljudmila Ulická patřila k těm, kteří odsoudili agresi své vlasti vůči sousední Ukrajině. Po vypuknutí války z Moskvy, podobně jako další ruští intelektuálové, odešla. Doufá v brzký konec konfliktu. „Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů ve jménu těžko říct čeho,“ konstatuje. V českém překladu by ještě letos měl vyjít její román Jakobův žebřík. Epická freska zachytila více než století ruských dějin.

Devětasedmdesátiletá spisovatelka Ljudmila Ulická kritizuje Putinův režim dlouhodobě. Když v roce 2014 odsoudila anexi Krymu, byla označena za zrádkyni. Po napadení Ukrajiny Ruskem se přidala k těm, kteří napadeného souseda veřejně podpořili. Pro opoziční názory je ale ruský veřejný prostor stále méně bezpečný, i proto mnozí ruští intelektuálové z vlasti odcházejí. Sama Ulická se na popud svého syna přestěhovala do Berlína.

Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů

Bez opozičního hlasu ale podle ní Rusko nezůstane. „Někteří lidé zůstávají. Otázkou je, pod jakým budou tlakem, protože existují určité tendence,“ poznamenává literátka. Do prognóz je ale podle ní obtížné se pouštět. „Myslím, že samotná ruská moc neví, co přesně chce, a je poněkud zmatená,“ domnívá se.

Nejasnosti vnímá v souvislosti s rozhovory o ukončení války. Ulická v konec konfliktu doufá. „Nikdo nepotřebuje tisíce ztracených životů ve jménu těžko říct čeho, nikdo nepotřebuje zoufalství spojené s evakuací, útěkem,“ říká.

Její knihy čerpají z bolavých míst ruské historie. Ať už to byl bestseller Daniel Stein, překladatel o Židovi, který za války spolupracoval s nacisty, Zelený stan odkrývající podstatu sovětského režimu či Případ Kukockij, jehož hrdina – lékař – chce ve stalinském Sovětském svazu znovu prosadit právo žen na potrat.

Každý moment musíme hodnotit své činy

Momentálně vzniká překlad epické fresky Jákobův žebřík. Příběh sleduje několik generací jedné rodiny pocházející z Kyjeva a následně se přestěhuje do Moskvy. „Jakobův žebřík je biblická metafora. Každý jednotlivec i každý národ stoupá po určitém žebříku a ten proces stoupání může být jednoduchý i složitý, někdy dramatický. Dívala jsem se na osud dědečka, čestného člověka, který byl třikrát zavřený,“ prozradila o románu Ljudmila Ulická.

A formulovala sdělení, které čtenáři předává: „Každý moment musíme hodnotit své činy, protože naše budoucnost závisí ne na minulosti, ale na dnešku, jak jsme rovní, co děláme, jestli soucítíme s trpícími, jestli pohrdáme zločinci, kteří vedou zemi do záhuby.“

Jákobův žebřík by se měl k českým čtenářům dostat do konce letošního roku. Jeho autorka pracuje nyní i na jednom starším textu, který v souvislosti se současným děním získal na aktuálnosti. Pojednává totiž o emigraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 2 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 19 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 19 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 20 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
včera v 11:39‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.