Kritika války zaznívá i ze země samotného agresora – Ruska. Od napadení Ukrajiny se distancují někteří ruští intelektuálové, stejně jako celebrity. Navzdory skutečnosti, že jim za taková slova hrozí postih. Třeba spisovatelka Ljudmila Ulická nebo herec z ruské filmové verze o tragédii v Černobylu Danila Kozlovskij. Podle překladatelky Aleny Machoninové, která žije v Moskvě, mluví zástupci umělecké a intelektuální scény často o studu a bolesti.
„Je to i naše vina.“ Válku kritizují i ti, kteří jinak proti režimu neprotestují, všímá si překladatelka v Rusku
Oficiální média se v informování o tažení na Ukrajinu drží Putinovy osnovy, lidé ale můžou, podle překladatelky Aleny Machoninové, najít cesty, jak se k nezkresleným informacím dostat. Přes sociální sítě i některá média. „Například noviny Novaja gazeta, jejichž šéfredaktor získal Nobelovu cenu, stále píší informace tak, jak jsou, přestože oficiálně je zakázané používat slovo válka nebo invaze. Tato média se tomu nevyhýbají, i když jim za to hrozí postihy,“ uvedla.
Na konci února, kdy s ní Česká televize natáčela rozhovor, zmiňovala Machoninová také liberální rozhlasovou stanici Echo Moskvy. Ta ale už jako zdroj zpráv necenzurovaných propagandou neplatí. Ruské úřady vysílání ve středu podle oznámení šéfredaktora Alexeje Venediktova zastavily. Právě kvůli způsobu, jakým Echo Moskvy informovalo o ruské invazi na Ukrajinu.
Tři slova: Bolest, strach a stud
Četní zástupci kulturní a umělecké obce se připojili k protestům a peticím, případně i sami vystupují s osobními prohlášeními. Včetně osobností známých i v Česku. Dopis na podporu Ukrajiny zveřejnila kupříkladu spisovatelka Ljudmila Ulická, která dlouhodobě patří mezi kritiky současné vlády. Byla označena za zrádkyni poté, co odsoudila anexi Krymu v roce 2014.
Ve svých dílech se dotýká bolavých míst ruské historie, celosvětovým bestsellerem se stal román Daniel Stein, překladatel vycházející ze skutečného osudu Žida Oswalda Rufajzena, který za války spolupracoval s nacisty, zároveň pomohl zachránit mnoho lidí. Do časů Sovětského svazu jsou pak zasazeny knihy Zelený stan a Případ Kukockij. „V dopise vypíchla tři slova, která charakterizují pocity, řekla bych, nejen její, ale celé ruské společnosti: bolest, strach a stud,“ citovala aktuální prohlášení Ljudmily Ulické překladatelka jejich děl do češtiny Machoninová.
Překladatelka Alena Machoninová o protestech proti ruské agresi (zdroj: ČT24)
Proti válce se ozval rovněž další spisovatel, jehož knihy vycházejí v českých překladech – analytik totalitních režimů Vladimir Sorokin. Znám je i díky oceňované dramatizaci jeho satirické prózy Den opričnika v pražském Studiu Hrdinů, kde v hlavní roli exceloval Karel Dobrý.
„Prohlásil, že válka proti Ukrajině je začátek konce. Že zdaleka není namířena jen proti Ukrajině, protože v projevu Vladimira Putina se daleko víc skloňovala slova jako Amerika a NATO. Takže celkově míří podle Sorokina proti Západu. Píše, že vinu za to všechno nesou Rusové, včetně jeho samotného, že ji budou muset nést do chvíle, než tento režim padne,“ tlumočí autorovy názory překladatelka.
A co jsem dělal já? Ptá se herec z ruského seriálu Černobyl
Proti válce ale nevystupují jen tradičně opoziční intelektuálové. „Ohlasů je obrovské množství i z vrstvy společnosti, která jinak neprotestuje proti režimu,“ všímá si Alena Machoninová.
„Třeba jsem zaznamenala vystoupení populárního herce Danily Kozlovského, který dosud vystupoval ve vesměs patriotických filmech, například v ruské odpovědi na seriál Černobyl od HBO. Teď vydal prohlášení, v němž se ptal, co celých těch osm let od okupace Krymu on sám dělal. A přiznával, že i on v současné době cítí strach, bolest, stud za sebe, za svou lhostejnost. A že samozřejmě je proti válce,“ jmenovala překladatelka jeden z kritický hlasů.
Napadení Ukrajiny odmítla i populární zpěvačka Zemfira, průkopník sovětského rocku Boris Grebenčíkov či rapper Oxxxymiron.