Praha - Pád železné opony a Berlínské zdi se rozhodlo Německo oslavit s ostatními zeměmi z bývalého východního bloku, které ke znovunabytí svobody přispěly. Poděkovat Polsku, Maďarsku a tehdejšímu Československu, bez nichž by bylo německé sjednocení nemyslitelné, chce Německo čtyřmi dny umění, filmu a živé hudby. V Česku putovní projekt v horní části Václavského náměstí dnes odpoledne slavnostně zahájil německý velvyslanec v ČR Helmut Elfenkämper.
Řada akcí projektu 20 let svobody. Německo děkuje chce připomenout osudové události a i dojemné okamžiky především z roku 1989. „Ohlédněte se s námi za tím, co nás tehdy dojímalo a dávalo mnoho naděje, a zároveň hleďte vpřed. Uvědomme si, jak velkolepě jsme se vyvíjeli. Naše společná budoucnost je v Evropě, kterou bychom chtěli utvářet pevněji a lidštěji,“ říkají organizátoři.
Sebastian Gerhardt, mluvčí německého velvyslanectví, k myšlence projektu dodal: „Chceme především poděkovat našim sousedům, našim přátelům, občanským hnutím v tehdejším Československu, Maďarsku a Polsku, za angažovanost v roce 1989.“
Malování na zeď, karaoke i pohlednice z revoluce
Výstavu na Václaváku je v Praze možné vidět od 29. května do 1. června, vždy od 11 do 22 hodin (program). Na příchozí čekají čtyři boxy. Informační box - „dějiny svobody“ - se vydává po krocích vedoucích k pádu železné opony. Integrační box - „projekty bez hranic“ - představí nejúspěšnější projekty česko-německé spolupráce. Akční box je určen pro diskuse, umělecká ztvárnění a živou hudbu.
Zahraje v něm například jazzový kvintet Emperor Penguin, rapeři Alemon a Vítek zarepují česky a německy texty Friedricha Schillera. Na sobotu večer se chystá karaokeparty s hity z dob převratu z Německa, východní Evropy i světa. Promítat se budou jak dokumenty, tak i hrané filmy, například Kolja nebo Báječná léta pod psa.
Poslední ze čtyř „boxzastávek“ je fotobox. Návštěvníkům umožní stát se vyslanci svobody - mohou se nechat vyfotografovat na nejdůležitějších místech roku 1989 a udělat si pohlednici se svými osobními pozdravy svobody. Kromě boxů bude na náměstí i fragment Berlínské zdi určený výtvarnému řádění.
Na podzim 1989…
…přijíždějí východoněmečtí uprchlíci do Prahy, chtějí se přes německou ambasádu dostat do západního Berlína. Na přesun ale musejí čekat, a tak je velvyslanectví ubytuje nejdříve v Lobkovickém paláci a pak i na jeho zahradě. „Praha najednou ožila němčinou. Člověk potkával spoustu rodin, měly těžká zavazadla a všechni se ptaly, kde je západoněmecká ambasáda… v celém městě bylo plno opuštěných trabantů, wartburgů a vozidel, které byly vlastně volně k dispozici,“ popisuje historik Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny.
O pár týdnů později je situace jiná. 9. listopadu 1989 má Berlín důvod k radosti. Po 40 letech komunismu padla legendární berlínská zeď. „Sledoval jsem pád Berlínské zdi v televizi. Pamatuju se, že jsem byl tenkrát v Paříži, díval jsem se na lidi, jak chodí z jedné strany na druhou a oslavují. Byl to obrovský emocionální zážitek,“ zavzpomínal dnes německý velvyslanec v ČR Helmut Elfenkämper.
V té době bylo Československo spolu s Rumunskem poslední baštou komunismu v Evropě. Pesimisté tvrdili, že režim vydrží ještě dvacet let. Optimisté počítali jeho život na měsíce a čekali na impuls. Pád berlínské zdi jím mohl být. Opravdový signál dala ale až studentská demonstrace o osm dní později.
