Některé církevní památky na Plzeňsku budou zase jako nové

Plzeň - Plzeňský kraj patří k regionům, kde je nejvíce chátrajících církevních památek. Na záchranu některých z nich nyní vyčlenily tzv. norské fondy třicet milionů korun. Obnovy vybraných sakrálních památek v kraji administrativně zastřešuje sdružení Český západ. Původně žádalo dotaci pro devatenáct projektů, podporu ale získalo nakonec jen pět z nich. I takový počet ale považují plzeňští za nemalou pomoc. Sami by potřebné prostředky jen těžko sháněli.

Peníze pocházejí z Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska. Prioritou těchto mechanismů, za nimiž stojí dotační programy Islandu, Lichtenštejnska a Norska, je uchování evropského kulturního dědictví (viz rámeček). O dotační program ale nemůže usilovat každý, například v případě památek o něj mohou žádat jen takové památky, které nejsou v dezolátním stavu a které mají jasnou vizi svého využití v budoucnu.

Především druhou podmínku mnoho ze západočeských projektů nesplňovalo, byly proto z dotačního programu vyřazeny. Sdružení Český západ se nyní snaží najít jiné možnosti financování potřebných oprav. Pět úspěšných projektů by mělo být dokončeno do dvou let.

Pět „vyvolených“

Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti se dočká nové střechy, fasády a vnitřních omítek. Opravený kostel bude sloužit jako kulturní a duchovní centrum. Stejné plány mají radní i se Santiniho kaplí v Ostrově u Stříbra, která projde celkovou rekonstrukcí, zrestaurovány budou i vzácné fresky v interiéru.

Největší porci si z dotací ukrojí radnice ve Stříbře - opraví věž kostela a jižní křídlo minoritského kláštera. Poslední památkou, na kterou se usmálo štěstí v podobě dotace, jsou barokní kostelní varhany v obci Úterý.

V roce 2004 došlo k rozšíření nejen Evropské unie, ale i Evropského hospodářského prostoru (EHP). Pro Island, Lichtenštejnsko a Norsko (členové EHP, ale ne EU) to znamenalo výhodu přístupu na jednotný vnitřní trh, větší o deset nových členských zemí. Na oplátku se tyto tři země zavázaly založit dva finanční mechanismy (Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska). Jejich cílem je finanční pomoc deseti členským nováčkům a také Španělsku, Portugalsku a Řecku, přičemž jednou z hlavních priorit je uchování evropského kulturního dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 23 mminutami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 15 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026
Načítání...