Na obraze může být divný flek. Umění vnímat umění učí kniha rodiče i děti

6 minut
Rozhovor s Michaelem Třeštíkem o umění a nové knize
Zdroj: ČT24

Není důležité, kdo obraz namaloval, ale proč je třeba zvláštně rozmazaný. Umění vnímat umění učí ve stejnojmenné knize výtvarný kritik a publicista Michael Třeštík. Nová publikace je, jak napovídá podtitul, navíc určena pro děti i rodiče.

Malým čtenářům pomáhá Třeštík zamýšlet se nad obrazy a sochami jiným způsobem, než jak byli zvyklí. Rodičům zase usnadňuje zprostředkovat potomkům výtvarné umění. S publikací v ruce totiž nemusejí z paměti lovit potřebné znalosti.

Povídání o jednotlivých dílech a jejich autorem je vedeno jako rozhovor dospělého s dítětem. „Děti nejsou o nic méně chytré nebo vnímavé než dospělí a dospělí laici nejsou o nic víc připraveni pro vnímání umění než děti. Čili je možné se pokusit oslovit obě skupiny najednou,“ nepochybuje Třeštík.

Umění se neučí, umění se vnímá

I když v publikaci nechybí medailonky jednotlivých umělců, na jejich životopisech autor poučení o malířství a sochařství nestaví. „Rozlišoval jsem dějiny umění a umění,“ vysvětluje. „Dějiny umění je vědecký obor, kdežto umění se neučí, umění se vnímá. A já jsem chtěl dětem a i dospělým otevřít vnímání umění, ne dějiny. Takže vnější informace, jak byl kdo chudý, jak se vypracoval, na co navazoval a tak dále, jsem vypouštěl a snažil jsem se zaujmout obrazem samotným.“

Čtenáře seznamuje jak s klasiky, tak s moderním uměním. „Aby se dítě srovnalo s tím, že je možné, aby na obraze byl divný černý flek, a je jenom na něm, jak ten flek bude vnímat. Pro mě je to třeba Armstrongova šlápota na Měsíci, ale pro dítě to může být cokoliv jiného,“ uvádí příklad. Považuje za podstatné, aby se lidé dovedli na umění dívat bez obav, že mu nerozumí. 

Nevynechává ani současnou tvorbu. Právě ta totiž podle něho na děti i dospělé prostřednictvím okolní grafické kultury během života působí nejvíce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...