V českých městech přibývá stížností na vizuální smog, tedy nadměrné množství reklam ve veřejném prostoru. Nechat je odstranit je pro radnice často velmi složité, a to nejen v případě nelegálních billboardů. Čím dál více ale jak obce, tak soukromí majitelé propůjčují plochy pro takzvaný mural art.
Mural art označuje velkoplošnou malbu na stěně ve veřejném prostoru. Oproti street artu či graffiti, které jejich autoři tvoří i ilegálně, vzniká mural art většinou se souhlasem majitele objektu, který by umělecká malba měla vylepšit.
Hlava v Českých Budějovicích
K nejnovějším tuzemským dílům patří to, které Michal Škapa vytváří v Českých Budějovicích. „Bude se jmenovat Hlava. Je to takové arcimboldovské téma. Z určitých artefaktů skládám velký celek,“ popisuje. Do budějovického muralu se pustil pod záštitou dočasného festivalu Umění ve městě, na místní sportovní hale ale to, co vytvořil, zůstane trvale.
„Vždycky tam zahrnu, co vidím v okolí, tady se objevují třeba sportovní atributy,“ vysvětluje Škapa. Původně „graffiťák“ už muralů namaloval několik. Ten aktuální je na budově, která se před několika lety měla bourat, nakonec ale zůstala. Umění, nejen od Škapy, ale také Štěpána Molína, na ní nahrazuje nevzhledné reklamy. „Tyto plochy město neskutečně oživí, a když jsou dobře vybrané a na správném místě, rozhodně by se tomu nemělo bránit,“ míní.
Podílel se například na vytvoření zřejmě největšího muralu v Česku. Vidět ho lze u ruzyňského letiště. Obraz inspirovaný přírodou proměnil stěnu skladiště o rozměrech tři sta padesát krát patnáct metrů. Část svého graffiti, pod nímž je podepsán spolu s Ondřejem Vyhnánkem, na Křižíkově pavilonu na pražském Výstavišti zase Škapa rozebral do dražby. Výtěžek byl zamýšlen na pomoc neziskovým organizacím.
135 milionů na veřejné umění v Praze
K pražským muralovým novinkám patří třeba obraz, který pokryl nevzhlednou betonovou zeď poblíž místa, kde se českoslovenští parašutisté pokusili v květnu 1942 zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Autorem díla kombinujícího komiks a graffiti je student architektury Jakub Marek. Podle něho má dílo inspirované hrdinským činem svou formou a obsahem oslovit především mladší generace, kteří kolem projíždějí tramvají či autem.
Nástěnné malby se snaží dlouhodobě trochu vylepšit i nepříliš vábné prostředí u metra Vltavská. Aktuálně tu Jakub Tytykalo skryl v geometrických tvarech odkazy na další okolní umění ve veřejném prostoru. Dočasné umělecké intervence jsou příslibem, jak by se ne zrovna kultivovaný prostor mohl v budoucnu proměnit v souvislosti s plánovanou výstavbou nové čtvrti. Přímo na Vltavské by měla stát nová budova filharmonie.
Umístění uměleckých děl na veřejných prostranstvích Praha finančně podporuje programem Umění pro město. Výtvarné soutěže vypsal magistrát ve spolupráci s několik městskými částmi. Do fondu tohoto programu bylo na počátku převedeno zhruba 135 milionů korun.
Podle Marie Foltýnové z Galerie hlavního města Prahy, která s organizací výtvarných soutěží pomáhá, se nyní připravuje osm projektů. Nejdále je ten na Praze 10, jenž připomene odkaz umělců a teoretiků Jindřicha Chalupeckého a Jiřiny Haukové. V září by kupříkladu mělo umění při plánované rekonstrukci ozvláštnit podchod na Florenci. Fond podporuje nejen muraly, ale i plastiky a další díla.
Aby se i v Plzni lidé víc zajímali
V Plzni si streetartový festival Wallz letos v červnu vytipoval deset exponovaných míst – od panelových domů přes garáže a výměníky tepla až po zastávky MHD – a vyzval domácí i zahraniční umělce, aby je vylepšili velkoplošnými malbami. I tato díla zůstanou v západočeské metropoli dlouhodobě.
V Komenského ulici na sídlišti Lochotín je třeba úkolem nestora české graffiti scény Jana Kalába vytvořit velký mural na paneláku, jehož čelní fasádu pořád zakrývá reklama na už neexistující firmu. Největší, téměř stometrová realizace pohltí zeď na Rokycanské třídě. Návrh Ondřeje Klímy je vymyšlen tak, aby splynul s okolím a nerozptyloval řidiče na hlavním tahu směr Praha.
Umělci se dohodli s vlastníky objektů, že díla na nich můžou zůstat umístěna dlouhodobě. „Všechny realizace, které jsou navržené po dohodě s majiteli objektů, reagují na konkrétní prostředí. Chceme, aby se obyvatelé daných lokalit o veřejný prostor víc zajímali a zkusili jej vlastní iniciativou změnit,“ doplnil za organizátory Jan Štěpán.
Výtvarné počiny v městě s průmyslovou pověstí zaplatí pořadatel festivalu, zejména díky ministerstvu kultury, které dotuje udržitelnost Evropského hlavního města kultury, jímž byla Plzeň v roce 2015, ale také městské obvody a soukromé subjekty.
„Je to nákladné, jedna střední realizace stojí okolo sta tisíc korun. Nedáváme jim komerční, ale festivalové honoráře v řádech desetin toho, kolik by muselo být zaplaceno při komerčních podmínkách,“ upřesnil Štěpán. A třeba obraz od Jana Kalába na fasádě má pro majitele domu nesporné plus – hodnotu nemovitosti zvýší i finančně, nejen vizuálně.
Galerie pod širým nebem v „brněnském Bronxu“
V Brně už nějakou dobu budují Městskou galerii pod širým nebem v tamním „Bronxu“, tedy v oblasti na Cejlu. Za projektem s cílem oživit sociálně vyloučenou lokalitu poblíž centra stojí spisovatel a nakladatel Martin Reiner.
Muraly vznikají na štítových zdech bytových domů, v prolukách a na dalších příhodných místech, celkem by jich mělo být kolem dvaceti. Loni se na Cejlu objevila třeba malba podle předlohy Venduly Chalánkové a Petra Lysáčka, umělci se inspirovali brněnským rodákem, přírodovědcem Gregorem Mendelem. „Osudovým ohlédnutím“ na průčelí Úrazové nemocnice přispěl zase František Skála.
Nejnovější příspěvky z letošního června zobrazují Brouka Brňáka, jak si ho představuje streetartový umělec Timo, a Františka z Assisi. Světce, jak káže ptactvu v koruně stromu, stylizovaně zobrazil malíř a ilustrátor František Petrák. Další díla ještě prý během léta přibydou. Finančně galerii prostřednictvím participativního rozpočtu podpořilo město. Další prostředky poskytuje veřejnost prostřednictvím sbírky.
Pocit úlevy v Olomouci
Novou malbu míjejí od července také lidé, kteří procházejí podloubím u kostela svatého Mořice. Obklopí je obraz anonymního davu od německých umělkyň, dvojčat, tvořících pod jménem Die Geniesser. „Vyjadřuje silný pocit úlevy, který po pandemii všichni máme. Jde o to dostat se z izolace a znovu se k sobě vrátit, obejmout, tančit a prostě si jen užívat život naživo,“ popsaly německé umělkyně svoji malbu Reliéf.
Plochu na frekventovaném místě nabídli umělcům majitelé pod domluvě s městem. Koncem června získala nový nátěr v podobě street artové malby ještě budova Telegraphu poblíž vlakového nádraží. Vincent Chignier z Francie sem přidal poctu „otci“ Morseovy abecedy. Street Art Festival, pod jehož záštitou tyto muraly vznikají, vyvrcholí koncem září malbami v centru města i u Galerie Šantovka. Novou podobu získá také Hvězdárna v Prostějově, kterou v srpnu pokryje muralovou malbou umělec z Říma Patrizio Anastasi.
